Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

26. 3. 2017
Rubrika: O psaní

Od Gottwalda ke Klausovi - ale proč vlastně?

Autor: Jaromír Slomek

21.03.2014 18:01

Grant lze u nás získat prakticky na cokoli, třeba na knižní vydání několika studií Slovo a text v historickém kontextu. Podtitul zní Perspektivy historickosémantické analýzy jazyka a svazek vydaly společně Ostravská univerzita v Ostravě (ano, ta škola se opravdu jmenuje takto redundantně, buďme tedy důslední, když Ostravská univerzita v Ostravě, tak potom též dejme tomu Český ráj v Čechách, Moravský kras na Moravě, Slovenský ráj na Slovensku, Dejvické divadlo v Dejvicích, Karlínské gymnázium v Karlíně, Hradčanské náměstí na Hradčanech atd.) a Host - vydavatelství, s. r. o. Autory jsou ostravští vysokoškolští učitelé Jaroslav David (nar. 1975), Radek Čech (1974), Jana Davidová Glogarová (1985), Lucie Radková (1977) a Hana Šústková (1977). První, čteme, kdesi „působí od roku 1999", druhý „působí od roku 2005", třetí „působí od roku 2012", čtvrtá „působí od roku 2006", pátá „od roku 2008 působí". Čtenář by očekával, že ti vědci a vědkyně na svých katedrách učí - přednášejí, vedou semináře, ale kdepak, všichni tam jen „působí". Pane Davide, „řešiteli grantového projektu", který nešťastník stloukl ty medailonky?

Text prý recenzovali Jan Horálek, Karel Komárek, Ján Mačutek a Jan Nejedlý (takto na str. 4, zatímco na str. 9 se děkuje „Petru Nejedlému"). K tomu snad jen vysvětlení, že lingvista Jan Nejedlý, současník Josefa Jungmanna, zemřel před 180 lety, ten to asi nebude, ani dnes žádný Jan Nejedlý v Ústavu pro jazyk český nepracuje, zatímco jednoho Petra Nejedlého tam už dlouhá léta mají, takže v reedici, bude-li, učiňte opravu ve výčtu recenzentů, paní odpovědná redaktorko.

Teď to hlavní: „Publikace Slovo a text v historickém kontextu - perspektivy historickosémantické analýzy jazyka vznikla v rámci řešení grantového projektu Historická sémantika (P406/11/0268), který podporuje Grantová agentura České republiky. Publikace vychází s finanční podporou GA ČR č. P406/11/0268."

Tak tedy „publikace". O čem se v ní dočteme? O všem možném. Oddíly na 324 stranách (je jich celkem deset) se jmenují třeba Historická sémantika - mezi historií a lingvistikou. Nebo Kvantitativnělingvistické metody a jejich využití v historické sémantice. A také třeba Dělník a rolník - obecná pojmenování osob pracujících v průmyslu a zemědělství v historické perspektivě. Či Hesla a slogany - na příkladu hesel k májovým dnům. Eventuálně i Významová složka specifického zločineckého výraziva a její historické proměny.

Snad je tu leccos objevného, posouvajícího hranice lidského poznání, spolehlivě zbytečná je zato kapitola 2.2 Tematická analýza novoročních projevů československých a českých prezidentů z let 1949-2013. Kvantitativní lingvista a kvantitativní textolog Radek Čech si dal poněkud marnou práci a prokousal se všemi prezidentskými novoročními projevy vysílanými rozhlasem a později i televizí od 1. 1. 1949 do 1. 1. 2013. Chtěl, jak tvrdí, sledovat, „zda a jak se na vlastnosti textu reflektující tematické charakteristiky (...) projevuje vliv (...) a) ideologie, b) autorství". A také chtěl vyzkoumat, „jaká je podobnost/rozdílnost mezi volbou tematických slov u jednotlivých prezidentů". Proč, propána? Je si jist, že projevy čtené Gottwaldem nepsal za alkoholika František Nečásek? A že Zápotockému nepomáhal s těmito „slohy" třeba František Buriánek? A kdo koncipoval proslovy Novotnému? Snad Rudolf Černý? Senilnímu Svobodovi dcera? Zeť? O Husákovi se říkalo, že autorem jeho projevů je spisovatel Jaroslav Matějka. Tyto otázky odbývá pan Čech jednou větou: „Samozřejmě, že v případě prezidentských projevů není vždy zaručeno, že každý prezident si píše projev sám, kromě Václava Havla a Václava Klause, o nichž to bylo obecně známo." A je to. Mimochodem, pan Čech posouvá Husákovo prezidentství k 1. 1. 1975, to však byl formálně na Hradě stále ještě  generál, který v srpnu 1968 podepsal moskevské protokoly a který o dvacet let dříve sdělil prezidentu Benešovi, že „armáda jde s lidem", rozumí se s komunistickými zločinci. Kdo v polovině 70. let četl za churavého kremelského slouhu novoroční projev(y)? Paní Panýrková?

Poznání pana Čecha: „lemma rok (...) reprezentuje žánr novoročního projevu bez ohledu na ideologii či autorské preference". Pozoruhodné! O „lemmatu rok" jsme tu poučeni: jeho „významnost je ve zkoumaných textech nepochybně dána specifičností tohoto velmi úzce vymezeného žánru". Nepochybně. Pan Čech taky vybádal, že „tematickými slovy" Klementa Gottwalda jsou rok, plán, procento, nový, americký, mír, sovětský a svaz, „tematickými slovy" Gustáva Husáka jsou rok, lid, práce, dobrý, socialistický, život, další, země a nový, „tematickými slovy" Václava Havla jsou rok, nový, občanský, stát, zeď a svět. Co s tím? Nic? Ba ne, něco přece. Požádat o grant! A dostat ho.           



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.71

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   březen 2017

PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031