Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

22. 10. 2017
Rubrika: O politice

Základ státu?

Autor: Jaromír Slomek

18.10.2013 18:01

Do sněmovních voleb jde i pan Tomio Okamura, senátor Parlamentu České republiky. Proč ne. Je to jeho svaté právo. Kandiduje na prvním místě středočeské kandidátky, a pokud mezi námi žije dost lidí na to, aby mu počet jejich hlasů zajistil volební úspěch, stane se poslancem. Bude se však muset rychle rozhodnout, čím vlastně chce být, neboť sedět současně v křesle senátorském a poslaneckém, to nelze ani u nás, a že je tady možné skoro všechno. Pan Tomio Okamura „jde do volebního boje za kovboje", a aby do něj nešel sám, sestavil pro všechny kraje, co jich tu máme, kandidátky svého hnutí nazvaného nikoli bez sebelásky Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Svou předvolební kampaň vede senátor pod vulgárním heslem Přímá demokracie: konec bordelu a korupce.

Snad se ještě shodneme alespoň na tom, že slovo „bordel", původně označující jen veřejný dům (Příruční slovník jazyka českého: „bordel, -u m. hampejz, nevěstinec", viz http://bara.ujc.cas.cz/psjc/), už dávno však též nepořádek, jak si všimli před půlstoletím autoři Slovníku spisovného jazyka českého („1. nevěstinec: veřejný b.; nevěstka z b-u 2. nepořádek: má tam hrozný b.; → expr. zdrob. bordýlek, -lku m., - bordelový příd.: b-é zařízení", viz http://ssjc.ujc.cas.cz/; Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost ani ve vydání z roku 2005 slovo „bordel" nezná, což je na pováženou, když slova jako „kádrovák", „komunismus", „marxismus-leninismus" či „svazarmovec" tam spolehlivě nacházíme), je sprosté, vulgární, ač je hojně rozšířeno už i mezi malými dětmi; inu, v těch českých rodinách, kde se bez rozpaků třeba o učitelce mluvívá jako o „krávě", o špatném uměleckém díle jako o „sračce" a kde jsou lidé obou pohlaví označováni už docela bez uzardění expresivy odkazujícími do stydkých partií, se pravděpodobně křičívá na ratolesti: „Neser mě a ukliď si ten bordel!" Slýchával to pan senátor v pacholecím věku? O „bordelu" však tato glosa být nemá. Spíše o kandidátech, Úsvitem přímé demokracie Tomia Okamury aktuálně nabízených.

Ovšemže v politice mohou (a v dynastické společnosti musejí) být manželské, sourozenecké a vůbec rodinné dvojice, jen jsme tomu jaksi odvykli. V paměti arciť zůstávají bratři Kennedyové i Castrové, též poněkud komické duo bratrů Kaczyńských. Na bratry Čarnogurské už se - alespoň mimo Slovensko - zapomnělo. Byli tu za císaře pána v politice bratři Grégrové,  za první republiky a chvíli ještě po druhé světové válce bratři Benešové, tedy Edvard a Vojta. Atd. Roztomilý párek tvoří Vít Bárta a Kateřina Klasnová, zprvu druh a družka, potom manželé bez společného příjmení. Neméně roztomilí jsou starobní důchodci Václav Klaus, exprezident, a jeho paní Livia, náhle v diplomatických službách manželova „rivala".

Pan Okamura si pravděpodobně řekl, že rodina je základ státu, a tak by bylo dobré, kdyby mezi zákonodárci sedělo za jeho úsvitáře co nejvíce lidí spojených příbuzenskými vazbami. Možná to tak není, třeba jde jen o hru náhod, pouhou shodu jmen. A přece se člověk při pročítání seznamů kandidátů neubrání nutkání přiřazovat k sobě lidi se shodným příjmením. Například v Praze kandiduje „31. Bedřich Glaser, 55 let, výtvarník, Pětihosty, bez politické příslušnosti", a ve Středočeském kraji „13. Světlana Glaserová, 57 let, předsedkyně občanského sdružení Společná obrana, Pětihosty, bez politické příslušnosti". Aby to tak byli manželé! Nebo bratr a neprovdaná sestra? Ve Středočeském kraji se o poslanecký mandát ucházejí rovněž „3. Marek Černoch, 44 let, pilot dopravních letadel, lektor výuky dopravních pilotů, manažer, Hostivice, člen Úsvit", a „26. Alena Černochová, 44 let, ekonomka, Hostivice, bez politické příslušnosti". Pozoruhodné. A také „15. Jana Mandlíková, 40 let, účetní, Kolín, bez politické příslušnosti", a „28. Pavel Mandlík, 41 let, Kolín, bez politické příslušnosti". Mandlíkovi, Mandlíkovi, kdo vás takto roztrhl? V Kraji Vysočina „5. Michal Suchý, 41 let, plánovač, Jihlava, bez politické příslušnosti", a „15. Miluše Suchá, 39 let, asistentka, Jihlava, bez politické příslušnosti". Patříte k sobě, Suchých? Vypadá to tak. A to není všechno. Jsou tu dva Součkové (61, 36), dva Růžičkové (28, 52), v Pardubickém kraji paní Moučková (88) a za ní Moučka a Moučka (49, 49)...

Kdyby výše jmenované lidi a ještě další (výčet není úplný), jimž se shoduje příjmení, voliči kroužkovací metodou poslali na čtyři (?) roky do Sněmovní ulice, měl by tam pan Okamura to, čemu by mohl říkat „rodinné stříbro". Závratná představa. Asi nešlo odolat.  



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.18

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   říjen 2017

PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031