Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

13. 12. 2017
Rubrika: O psaní

Druhé vydání

Autor: Jaromír Slomek

09.08.2013 18:01

Knihám (tedy: papírovým knihám) se stává docela často, že po prvním vydání následuje druhé, rozšířené (nebo naopak, i takové případy známe, zredukované), tedy přepracované, a to většinou autorem samým. Své o tom vědí bezručologové i lustigologové. Bývá to pro zlost. Co potom s tím prvním vydáním? Zbavit se ho? Zachovat pro možnost srovnání? Nebo naopak pominout novější edici? A co když jsou v ní důležité změny, nové informace? U poezie a prózy si koneckonců můžeme dovolit ignorovat autorské přešívky, ne vždy k lepšímu, pokud na to téma nepíšeme diplomovou práci; u spisů odborných sotva: nové, doplněné vydání atlasu hub nám může zachránit život.

Kdysi, na konci jedné absurdní epochy, vydalo nakladatelství Panorama nákladem 10 tisíc (!) výtisků v edici Pyramida příručku - pravděpodobně pro literární vědce; je docela možné, že jich tu tenkrát opravdu bylo tolik - nazvanou Průvodce po světové literární teorii (636 s.). Napsal ji kolektiv docentů a doktorů - buď devatenáctičlenný, nebo jedenadvacetičlenný, čert ví, na různých místech knihy jsou uvedeny různé počty -, v jehož čele stál „doc. dr. Zeman, CSc." (v tiráži opravdu takto kuriózně bez uvedení křestního jména Milan). Rukověť měla za úkol přiblížit „80 stěžejních děl světové literární teorie 20. století", podat „jejich hlavní teze". „Kritická reflexe, polemika a konfrontace, která má v literární vědě, zejména pak v sovětské, soustavný a trvalý charakter, upevňuje vědomí o jediném možném přístupu k dosavadním výsledkům literární teorie pomalu se uzavírajícího století - přístupu exploatace na vědecké bázi marxismu. Na této platformě jsme také koncipovali itinerář našeho Průvodce po světové literární teorii. Z těchto pozic chceme představit osm desítek literárněteoretických nebo pro rozvoj disciplíny významných prací světových autorů," ujišťoval čtenáře v úvodu „doc. dr. Zeman, CSc.". No ovšem, „zejména pak v sovětské", „o jediném možném přístupu", „na vědecké bázi marxismu", „na této platformě", „z těchto pozic", jeje, to byly časy.

Po pětadvaceti letech vyšla příručka znovu. Nikoli v pražském nakladatelství Panorama, to už dávno neexistuje, nýbrž v brněnském vydavatelství Host, to už dávno existuje. Autorský kolektiv se rozrostl (ten původní zčásti vymřel), heslář byl z větší části zachován (a inovován), z menší rozšířen. Po předčasně zesnulém Vladimíru Macurovi (1945-1999), jenž první vydání redigoval, se editorkou druhého vydání (Průvodce po světové literární teorii 20. Století, 839 s.) stala Alice Jedličková, jeho tehdejší mladá kolegyně v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. Místo původních 80 hesel-kapitol jich dnes čteme 103, pár starých hesel zcela zmizelo. Na práci je vidět na první pohled, že vznikla ve svobodných poměrech. Ještě v prvním vydání Macura ujišťoval, že autoři „měli vždy na mysli hledisko obecné marxistické estetiky a literární teorie, zvláštní pozornost proto" věnovali „rozvoji literární teorie v SSSR". Teď Jedličková suše konstatuje, že kritériem výběru cizojazyčných děl „vždy byla metodologická závažnost a podnětnost práce". Stará hesla prošla debolševizací; živí autoři se o ni postarali sami, za mrtvé zaskočili dosud vitální kolegové.

S marxismem, paklíčem snadno otvírajícím všechny zámky světa, bývala legrace, s pozitivismem ani ne. Heslo „Heidegger, Martin: Zrození uměleckého díla" končilo roku 1988 ujištěním, že Heideggerova filozofie stojí „v příkré opozici k negativním jevům soudobého západního světa, ale také - přes autorovy kladné zmínky o Marxovi a marxovském pojetí dějin - na ideologicky protikladném stanovisku vůči marxismu". Dnes končí jinak. „Marxistické zhodnocení Sartrovy koncepce literatury tak nutně musí brát v úvahu dva okruhy problémů," četli jsme před pětadvaceti lety a bylo to... zábavné, dnes už se nezasmějeme. Autoři šli v přešívání starého textu tak daleko, že jim jako „dobové" připadalo třeba i tvrzení „Teorie literatury Wellka a Warrena patří k nejznámějším literárněteoretickým syntetickým pracím tohoto století, zvláště na Západě byla opakovaně vydávána" a „dočkala se řady vydání také v socialistických zemích". Teď v knize stojí jen: „Teorie literatury Reného Wellka a Austina Warrena patří k nejznámějším literárněteoretickým příručkám 20. století." „Socialistické země" nikdy neexistovaly? A možná ne, možná se nám to všechno jenom zdálo.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8.67

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   prosinec 2017

PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031