Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

13. 12. 2017
Rubrika: O psaní

Lajdačina

Autor: Jaromír Slomek

26.07.2013 18:01

My, kteří máme rádi časopis Naše řeč a s radostným očekáváním otvíráme každé nové číslo... Ne, jinak. Se zájmem už dlouhá léta sleduji časopis Naše řeč... Ještě jinak. Patřím čtvrté desetiletí k subskribentům Naší řeči. Kolik nás asi je? Tisíce? Stovky? Desítky? Všichni, jimž není mateřština lhostejná? Hahaha. Stará čísla, jež zabírají už docela dlouhou polici v domácí knihovně, skoro není třeba uchovávat, vše je digitalizováno, viz http://nase-rec.ujc.cas.cz/, úžasná vymoženost! Copak články v elektronické podobě, to ještě nic není, zato okénko nazvané Hledání v archivu! Tento rychlý pátrač najde za okamžik, co by dříve člověk hledal několik hodin, a stejně by si nemohl být jist výsledkem. Nepřehlédl jsem něco? Chceme-li dnes vědět, v kolika článcích od roku 1917 až po současnost se vyskytuje to či ono slovo, je postup snadný. Stačí přání napsat a třikrát stisknout tlačítko počítačové myši. Co třeba „hampejz"? Hle: Jiří Haller, Václav Ertl: Jinší, jinačí, Naše řeč č. 10/1925, J. M. Kořínek: K čes. slovu haluzna, Naše řeč č. 3/1934,Josef Beneš: Výslovnost našich příjmení německého původu, Naše řeč č. 9-10/1960, A. S.: K stylizaci současné historické prózy, Naše řeč č. 4/1979. Jak patrno, Naši řeč v papírové podobě bych dnes mohl s lehkým srdcem svěřit velké přepravní nádobě na tříděný odpad, avšak neudělám to. Co kdyby tu nastal, jak říkají Američané a my papouškujeme po nich, black-out? Kam bych pak šel pro poučení? Do kontejneru snad?

Naše řeč má dlouhou, skoro už stoletou historii, poznamenanou, jak jinak, paralelními dějinami českého národa. Německou okupací ani ne, zato šílenstvím poúnorové totality ano a trapností sovětské okupace taky. Ctirad Bosák: Lenin a otázky jazyka, Naše řeč č. 1-2/1949, Petr Sgall: Nástup k marxistické jazykovědě, Naše řeč č. 5-6/1950, Soustrastný telegram Československé akademie věd Akademii věd SSSR k úmrtí předsedy rady ministrů SSSR generalissima Stalina, Naše řeč č. 3-4/1953, František Trávníček: Síla a krása Gottwaldova slova, Naše řeč č. 5-6/1953, Jaroslav Kuchař: O jazyce a stylu stranické agitace a propagandy, Naše řeč č. 5-6/1961, Jan Petr: K pojetí vztahů mezi národy v díle Gustáva Husáka, Naše řeč č. 1/1983... Poslední z uvedených článků začíná takto: „Dne 10. ledna 1983 oslavil lid Československa a pokroková světová veřejnost významné životní jubileum generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta ČSSR soudruha dr. Gustáva Husáka, který se svým celoživotním dílem zařadil mezi nejvýznamnější osobnosti současných dějin českého a slovenského národa." Vlastně je v Naší řeči takových pitomostí, mazaných (?) úliteb či nestoudně ambiciózních horlivostí, docela dost. Na to, jak se nikoli hloupý profesor UK snaživě přimazloval k bezcharakternímu kremelskému slouhovi, jsem nevěřícně zíral před třiceti lety stejně jako dnes. Samozřejmě jsem tehdy (natož zpětně) neměl za zlé výkonné redaktorce Poštolkové, že onen devótní příspěvek přijala. Petr byl vedoucím redaktorem časopisu, tedy jejím nadřízeným, ostatně jsme se ho na fakultě báli snad všichni.

Co tedy Naší řeči (kde je opravdu dlouhá řada kvalitních textů, jež mají stále svou váhu) vyčítám, když ne komunistickou minulost? Dnešní lajdáctví. V posledním čísle 95. ročníku (tedy 5/2012) čteme v rubrice Z dopisů jazykové poradně (s. 272, celkem dva dotazy): „Dotaz:/ Prosím laskavě o vyjádření, zda jsou tyto věty významově totožné. Jedná se o verš v bibli./ Nebe a země pomine, ale slova má nikoli nepominou./ Nebe a země pomine, ale má slova nepominou.// Odpověď:/ Věty (1) Nebe a země pomine, ale slova má nikoli nepominou a (2) Nebe a země pomine, ale má slova nepominou mají stejný význam. Různá vydání bible se v této větě (Matouš 24,35) významově neliší. Příslovce nikoli totiž může mít podle Staročeského slovníku u záporného přísudku také význam ,v žádném případě, vůbec; [v zákaze] za žádných okolností, nikdy; [o odmítání] za žádnou cenu, zanic; [u kondicionálu] jistě nikdy, určitě'. Proto se můžeme setkat i s formulací ... má slova nikoli nepominou." A v nejnovějším čísle 96. ročníku (tedy 3/2013, v tiráži „červenec 2013") čteme v rubrice Z dopisů jazykové poradně (s. 272, celkově opět dva dotazy): „Dotaz:/ Prosím laskavě o vyjádření, zda jsou tyto věty významově totožné. Jedná se o verš v bibli./ Nebe a země pomine..." Atd. Do puntíku totéž!

Paní vedoucí redaktorko, pane zástupce vedoucí redaktorky, pane výkonný redaktore, pardon, tropíte si z čtenářů šašky? Na rozdíl od výše připomenutých komunistických blábolů z druhohor se novodobé redakční laxnosti smát nedovedu.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8.21

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   prosinec 2017

PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031