Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

22. 10. 2017
Rubrika: O psaní

Memo o Žitném a seškrabaná většina

Autor: Jaromír Slomek

19.07.2013 18:01

Korespondence T. G. Masaryka a Edvarda Beneše z let 1914-1918 už knižně vyšla před devíti lety, teď tu máme pěkně pohromadě dalších 324 dopisů, telegramů, pohlednic a instrukcí (instrukce byly jednosměrné, kdo koho instruoval, tušíme) z let 1918-1937. Svazek o 480 stranách připravili k vydání masarykovští badatelé Dagmar Hájková (v předchozích svazcích Masarykovy korespondence i jinde uváděná jako „Dagmara"; snad už je vědkyně natolik dospělá, aby se rozhodla, jak se vlastně jmenuje), Vlasta Quagliatová a Richard Vašek, s podporou Grantové agentury ČR jej vydal Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Tam Masarykova epistolografie, pečlivě tříděná a fundovaně komentovaná, pomalu, ale jistě knižně vychází, výjimečně i jinde (například T. G. Masaryk: Dopisy Oldře, 2006).

Také dopisy Edvardu Benešovi jsou - jako všechny Masarykovy dosud zveřejněné listy adresované mužům - věcné a praktické. Žádné kudrlinky, žádný sentiment, rychle k meritu a fertig, jak prý říkával, tedy: „Váš Masaryk" (eventuálně „Pozdravení! Masaryk"; Beneš jinak: „Váš oddaný Dr. Beneš", „Poroučí se Vám srdečně Váš oddaný Dr. E. Beneš", „Zdraví Vás srdečně Váš oddaný Dr. E. Beneš", „Zdraví Vás srdečně Vám oddaný Dr. E. Beneš"). Například na zprávu o smrti Milana Rastislava Štefánika (informace byla čerstvá, generál zahynul při leteckém neštěstí 4. května 1919, toto datum nese i Masarykův dopis adresovaný Benešovi do Paříže) reagoval prezident takto: „Milan je mrtev - i ten skon jeho je v souladu s jeho kariérou; alespoň možno jej bez obtíží takto symbolizovat. A právě odešel v okamžiku, kdy jsem si dělal plány, jak všecko urovnat a jak jednat s ním. I fyzicky i duševně skon není horší než konec, jenž ho chudáka očekával podle výpovědi sibiřských našich lékařů (dr. Foustky). Já mám tolik práce, že jen úkradkem filozofuji o Milanovi a jeho smrti.../ Váš/ Masaryk/ Pozor na Milanův byt a sbírky; zde je jeho sekretář Lakomý, jenž s ním byl v Sibiři a věci zná." (K tomu snad do závorky, že editoři ne právě důsledně drží Masarykův pravopis, například v citované ukázce mají „symbolizovat", „fysicky", „filosofuji", jinde bez poznámky ponechávají chybičky typu „Wilson mě řekl", viz s. 110, ale možná tak činí proto, že sami nejsou v pravopise kovaní, viz poznámku č. 3 na s. 375: „Prezident Masaryk během návštěvy Athén přijal 21. dubna řeckého ministra zahraničí A. Michalakopula a navštívil řeckého prezidenta admirála P. Kunduriotise, jež mu hned potom oplatil návštěvu na československém vyslanectví.")

Masarykologové pořádají Masarykovu (oboustrannou) korespondenci do knižních svazků (tento je již devátý) podle adresátů. To má své výhody i nevýhody. Ke komparaci nás vybízejí poznámky, například „Srovnej dopis T. G. Masaryka A. Švehlovi z 22. 4. 1927" - s citátem; pro úplné znění musíme ovšem do příslušné edice. Co tedy psal Masaryk z Athén před volbou hlavy státu? Švehlovi: „(...) Co do věci, myslím, že ohled na stát, řekl bych státní techniku, ohled na cizinu i na poměry doma přece zvítězí a že budu zvolen slušně, tj. v prvním volení; kdyby musila být volba druhá a dostal bych pak většinu malou, seškrabanou a tudíž nahodilou, bych volby nepřijal. Myslím, i ku vyjasnění situace by to bylo nutné. Budu - nebudu, jsem klidný a v sobě tak urovnaný, že mi starost volební spánku nekalí. (...)" A Benešovi podobně, skoro jako při redakci odeslaného a zkopírovaného e-mailu: „(...) Poslal jsem to Švehlovi také a ve věci jsem mu napsal, že očekávám zvolení v I. volbě, ohled na cizinu i na domácí stav věcí to vyžaduje; kdyby musila být volba druhá a nějaká majorita seškrabaná, ergo nahodilá, bych zvolení nepřijal. Ku vyjasnění situace by to bylo nutné - ať je jasno. Mstí se předchozí kašičkování."

A slova z titulku? Masaryk jich ve svém dopise užil takto: „Přikládám o Žitném memo." Rozumí se o Žitném ostrově a rozumí se memorandum. Typické! Vždyť nejen Beneše v dopisech oslovoval „Mpř" či „Mpříteli". Jako by psal SMS: „Mpř, ještě ad Turecko", jindy: „Mpř, dodatkem: Nemohl byste posl Mečíře upotřebit nějak jako vyslance? Koukněte se na něho." A jak to dopadlo? S „posl Mečířem" (1876-1947) dobře, stal se vyslancem v Bruselu (1919-1921) a v Athénách (1922-1924). Beneš se koukl.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8.95

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   říjen 2017

PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031