Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

21. 1. 2018
Rubrika: O hudbě

Libreta

Autor: Jaromír Slomek

14.06.2013 18:01

Opera má i u nás stále dost ctitelů, děti a mládež však mezi nimi nedominují. Mohlo by se tedy docela snadno stát, že operní publikum v tomto století vymře. O nápravu neperspektivního stavu se pokusil Jan Jiráň (56), „písničkář, hudebník (zakladatel skupiny Botafogo), divadelní pedagog, režisér, producent, kulturní publicista a herec" (viz internetové stránky jeho, jak psávají novináři, „domovské scény" http://www.ypsilonka.cz/): přišel s osvětářským nápadem přiblížit dětem klasická operní díla formou pro ně stravitelnou. A jak chtěl stravitelnosti dosáhnout? Převyprávěl libreta, přesněji řečeno: zdramatizoval je a proložil slavnými áriemi, právě těmi, které i děti z rodin zcela „neoperních" snad už někdy někde zaslechly.

Celá opera, řekl si pravděpodobně „písničkář, hudebník (zakladatel skupiny Botafogo), divadelní pedagog, režisér, producent, kulturní publicista a herec", je pro žáky základní (nebo jaké) školy napoprvé sousto příliš velké a horké, ovšem když se naporcuje a trošku pofouká, mohla by takováto ochutnávka dítka zaujmout, v ideálním případě je dokonce zlákat do opery. Na Prodanou nevěstu, Rusalku, Kouzelnou flétnu a Carmen (neboť právě těmto čtyřem dílům věnoval Jan Jiráň pozornost) budou dosavadní operní ignoranti připraveni; až se jednou zaboří do plyše, znalost příběhu a zčásti i hudby jim jistě bude dobrou oporou.

Radioservis, vydavatelství Českého rozhlasu, na nápad, jak se říká, slyšel a dal Janu Jiráňovi volnou ruku k přípravě čtyř kompaktních disků. Možná to bylo jinak, myšlenka vznikla v Radioservisu a nabídku, „jaká se neodmítá", oslovený herec přijal, to není důležité. Výsledek známe: čtyři desky jsou na světě, k dostání jako čtveřice v papírové etuji, ale i jednotlivě. Hudební škola na CD se to jmenuje. Nebo taky Nebojte se klasiky!!! - takto s třemi vykřičníky, neboť jeden asi nestačí. Příbalový leták, jak by řekli farmaceuti, hlásá: „NEBOJTE SE KLASIKY!!! Vážná hudba pro žáky, učitele i zvídavé rodiče/ Libuše Šafránková, Vojta Dyk, Marek Eben, Luděk Munzar, Ondřej Vetchý, Ivan Trojan a další... Poslechněte si slavné příběhy světových i českých oper v dramatizaci Jana Jiráně podle původních libret. Nechybí ukázky hudebních pasáží v podání největších českých operních pěvců!"

K tomu skoro není co dodat, snad dopovědět jména herců na letáku neuvedených (Tereza Bebarová, Dana Černá, Andrea Elsnerová, Ladislav Gerendáš, Eva Hacurová, Jana Holcová, Radek Holub, Robert Jašków, Martin Janouš, Eliška Jansová, Jiří Kohler, Naďa Konvalinková, Václav Kopta, Anna Kratochvílová, Jiří Lábus, Lenka Loubalová, Marie Málková, Taťjana Medvecká, Zita Morávková, Oldřich Navrátil, Rostislav Novák, David Novotný, Michal Pavlata, Jan Potměšil, Ilja Racek, Jaroslav Satoranský, Klára Sedláčková-Oltová, Barbora Skočdopolová, Jakub Slach, Josef Somr, Jana Synková, Klára Trojanová, Petr Vacek, Tatiana Vilhelmová, Barbora Vyskočilová, Ladislav Županič) a připomenout pěvce, jejichž hlasy Janu Jiráňovi posloužily (je jich taky dost, od Eduarda Hakena přes Přemysla Kočího a Marii Podvalovou po Iva Žídka), eventuálně citovat, co se na deskách psává: „© Radioservis, a. s.[,] 2013/ Všechna práva vyhrazena".

Ale proč o tom všem vůbec? Protože scenárista a režisér projektu, již jmenovaný „písničkář, hudebník (zakladatel skupiny Botafogo), divadelní pedagog, režisér, producent, kulturní publicista a herec", a také lidé z Radioservisu, kteří u vydání těchto čtyř desek stáli, zapomněli na jednu důležitou maličkost. U Prodané nevěsty a Rusalky se ještě zmiňují o autorech libreta, tedy o Karlu Sabinovi a Jaroslavu Kvapilovi, u Kouzelné flétny a Carmen to činí už jen na půl huby (Carmen: „hudební drama o vášnivé cikánce, které vzniklo podle povídky Prospera Mériméa"). Jisté je, že Emanuel Schikaneder nenapsal Kouzelnou flétnu v češtině, a jisté je také to, že Henri Meilhac a Ludovic Halévy napsali Carmen v jiném jazyce než v tom, který zní z nahrávky. Kdože ta libreta počeštil? Carmen, jak známo, jako první Eliška Krásnohorská. Kouzelnou flétnu, jak méně známo, mimo jiné Pavel Eisner.

Jan Jiráň sáhl po cizích dílech s bohorovnou jistotou, že autorská práva už dávno vypršela (u Jaroslava Kvapila a Pavla Eisnera mimochodem nikoli), a tudíž se nemusí na nikoho a na nic ohlížet. A co slušnost? Obyčejná slušnost uvést jména těch, s jejichž texty obcuji, nějak je zjednodušuji, pozměňuji, přepisuji, podle svého s nimi nakládám, třeba je i bona fide potvořím, ale bez nichž bych nemohl učinit vůbec nic, ani čárku. Už se slušnost nenosí? Nenosí.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.4

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   leden 2018

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031