Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

21. 6. 2018
Rubrika: Co se jinam nevešlo

Dům

Autor: Jaromír Slomek

31.05.2013 18:01

Těžko říct, je-li nějaká pražská vila slavnější. Snad Kramářova? Ta má lepší polohu, lepší adresu, jak se dnes říká, avšak pro kulturní dějiny českého národa neznamená skoro nic. V architektonických rukovětích neschází Müllerova nebo taky Loosova vila, ovšem. A mimo všechny kategorie stojí úžasná vila Bílkova. Čapkovská vila je však něco jiného: docela hmatatelně připomíná nejen své slavné obyvatele, bratrskou uměleckou dvojici, nýbrž i svobodného ducha první republiky, jejž Josef a Karel Čapkové spoluvytvářeli a jehož zásadní součástí byli. Skoro tak zázračně jako v pietně udržovaném (a zájemcům po domluvě přístupném) pražském bytě Františka Palackého - v ulici, jež nese jeho jméno - je v ní zachován původní interiér: ano, u tohoto stolu Karel Čapek psal, do tohoto kalamáře namáčel pero, v tomto telefonním seznamu listoval, však si řádky na stránce Příruční seznam telefonních stanic vyplnil čísly, jež často vytáčel (ovšem, tehdy se čísla opravdu vytáčela). V policích odpočívají knihy, které měl v ruce (ne všechny darované brožované svazky však toužil číst, některé zůstaly dodnes nerozřezané), jsou v nich vepsaná věnování od přátel, Basse, Fischera, Langera, Peroutky, Poláčka, Vančury... A hle, v tomto křesle prý sedával vzácný návštěvník - prezident Masaryk. Nebylo to mnohokrát, snad šestnáctkrát, snad sedmnáctkrát, právě tak akorát, aby v letech 1926-1930 pátečnické společnosti jeho návštěvy nezevšedněly a aby tento pánský klub nezevšedněl jemu.

Řeč je o té polovině dvojvily, kterou obýval „Dr. Karel Čapek", jak čteme dodnes na zvonku. Stavba stojí v ulici Bratří Čapků, ti se do právě dokončeného domu nastěhovali v dubnu 1925, svobodný Karel v ní nabídl bydlení i ovdovělému otci (+ 1929). Budovatelské strasti vylíčil autor Krakatitu pod pseudonymem Ficus (viz Neslýchaný útok na pražský magistrát, LN 30. 8. 1924: „...mnoho lidí se dalo získat státní stavební podporou a jinými ďábelskými svody k tomu, že se rozhodli postaviti si takzvanou vlastní střechu nad hlavou. Jaké útrapy jsou spojeny s tímto podnikáním, o tom se nebudu šířit; je to příliš dlouhé a hrozné."), o stěhování ze starého bytu do nového, o „cikánské podívané", se šťastný, ale i unavený stavebník rozepsal o necelý rok později a za pseudonym se tentokrát již neskryl (viz Ten, jejž stěhují, LN 10. 5. 1925).

Nuže, to všechno bylo. Přítomnost vypadá takto: „Prodej, dům rodinný, 350 m²/ Zlevněno: 49 000 000 Kč za nemovitost včetně provize.../ Budova: Cihlová/ Stav objektu: Velmi dobrý/ Poloha domu: Řadový/ Umístění objektu: Klidná část obce/ Typ domu: Patrový/ Podlaží počet: 4 včetně 1 podzemního/ Plocha zastavěná: 196 m²/ Plocha užitná: 350 m²/ Plocha podlahová: 350 m²/ Plocha pozemku: 990 m², Plocha zahrady: 794 m²/ Sklep: 60 m²/ Rok rekonstrukce: 2010/ Voda: Dálkový vodovod/ Plyn: Plynovod/ Odpad: Veřejná kanalizace/ Telekomunikace: Telefon, Internet/ Elektřina: 230 V, 400 V/ Doprava: MHD/ Energetická náročnost budovy: Třída C - Úsporná/ Ukazatel energetické náročnosti budovy: 1,0 kWh/m² za rok/ Zařízeno: Částečně/ Popis: Prodej poloviny dvojdomu známé vily bratří Čapků postavené 1924-25. Součástí je pracovna Karla Čapka, veškeré archiválie jako rukopisy, fotografie, knihovna, nábytek. Součástí jsou zahrada, skleník a různé předměty z cest. Vhodné pro muzeum, galerii..."

Proč Karel Scheinpflug, současný majitel poloviny čapkovské dvojvily, dům prodává, je jeho věc. Komu nakonec „zajímavý objekt" (Emanuel Poche: Prahou krok za krokem) připadne, zda zadluženému státu, nebo nějakému Babišovi, Kellnerovi či Bakalovi, si musí rozhodnout sám. Pana Scheinpfluga nepeskujme, spíše mu poděkujme, že dochoval čapkovské interiéry do dnešních dnů, že už dávno všechno neodnosil do frcu, že to tam opravdu vypadá, „jako kdyby Karel Čapek odešel jen den předtím" (ředitel Památníku národního písemnictví Zdeněk Freisleben, LN 31. 5. 2013). Důležitější než to, kdo bude novým majitelem „zajímavého objektu", je osud „veškerých archiválií jako rukopisů, fotografií, knihovny". Ocitnou-li se v kontejneru, bude to neodpustitelné.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  10

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   červen 2018

PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930