Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

24. 6. 2018
Rubrika: O psaní

„Vše" o Jaroslavu Haškovi

Autor: Jaromír Slomek

03.05.2013 18:01

Není překvapivé, že pod příručkou nazvanou Jaroslav Hašek / Data - fakta - dokumenty, vydanou letos na jaře pražským nakladatelstvím Emporius, je podepsán literární historik Radko Pytlík, jenž po dlouhá léta věnuje Haškovi pozornost jako literární historik a editor (už v roce 1952 jeho disertační práce Počátky tvorby Jaroslava Haška naznačila směr bádání nakonec celoživotního). Je možné, že faktografickou rukojetí chtěl autor své haškovské bádání uzavřít. A že mu jeho manželka, nakladatelka Věra Dyková, vydala tuto práci k letošním 85. narozeninám (nar. 8. října 1928).

„Pokusil jsem se," říká Radko Pytlík v předmluvě, „podat soupis dat z rušného Haškova života formou archivní, tj. pomocí životopisných a dobových dokumentů. V tomto spise dochází - vlastně poprvé - k propojení obou těchto řad, životopisné faktografie a tvorby literární. To je významné jak pro rozbor spisu Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku, tak pro stěžejní dílo Haškovo Osudy dobrého vojáka Švejka. Rozsáhlý materiál faktografický i literární řadíme do čtyř oddílů: k chronologickému Soupisu životních dat připojujeme historický oddíl pod názvem Doba. Na to navazuje oddíl Literatura, k němuž pro přehlednost připojujeme i rubriku Jména osob, zachycující data lidí, s nimiž Hašek přišel v té které době do kontaktu."

Odbočka. Před třiceti lety vydala Academia, tehdy „nakladatelství Československé akademie věd", užitečnou příručku Karel Čapek / Život a dílo v datech. Autorství je připsáno Miroslavu Halíkovi, ten však po sobě zanechal práci rozepsanou, nedokončenou, jeho rukopis dopracoval a k vydání připravil o generaci mladší literární vědec Jiří Opelík. Proč si Radko Pytlík nevzal z čapkovského kalendária příklad? Kdyby tak učinil, vznikla by možná práce přehledná, praktická, prostě taková, v níž člověk snadno a rychle najde vše podstatné (tedy: co spisovatel v tom či onom roce dělal, kde byl, s kým se setkal, v jakých časopisech publikoval, jaké knihy mu vyšly v prvním vydání a jaké tituly se na trhu objevily opakovaně; k tomu jmenný rejstřík jako nepostradatelné vodítko).

Pytlíkova práce je rozsáhlejší, bohužel i méně přehledná, ba dokonce konfuzní. Rejstřík jí schází a o přednostech velkého formátu knihy něco tuší asi jen vydavatelka. Radko Pytlík toho ví o Haškovi možná nejvíc na světě, avšak co je to platné, když jeho „Data - fakta - dokumenty" čtenáře matou. Potíže začínají už na str. 5. Tam je zmínka o Haškově matce Kateřině (rozené Jarešové). Za jejím jménem čteme údaj „(1849-1912)". Obrátíme list, hledíme na její fotografický portrét a pod ním pro změnu stojí „(1849-1911)". Je to mrzuté, avšak oba letopočty nemohou platit: buď jeden, nebo druhý. Nebo ještě jiný? Co si s tím má čtenář počít? Podobně dopadla i Haškova ruská manželka. Na str. 183 se o ní říká: „Alexandra Lvová (zvaná Šura) (1894-1956)", avšak na str. 239 (poslední stránka knihy před tiráží) narazíme na informaci, která tu předchozí popírá: „Šura zemřela v Ústí nad Labem 9. 12. 1965 u svého syna MUDr. Arsena Věrného." Jakého věku se tedy „Šura" dožila? Dvaašedesáti? Dvaasedmdesáti? Jedno i druhé je možné. A když už jsme u dat úmrtí. Hle, str. 159: „Rudolf Medek (1890-1939); básník, legionář..." Jenže Medek zemřel v roce 1940. To už je milejší otazník než chybný údaj, například na str. 223: „Ivan Suk (1901-?)" - přitom Suk má regulérní heslo v Lexikonu české literatury, stačilo si je nalistovat, otazník si ušetřit a napsat „1901-1958". Nebo generál Otakar Husák, legionář. Proč „1885-?", když se dá docela snadno zjistit, že „1885-1964". A tvrdit o Eduardu Bassovi, že byl „vlastním jménem Kartáčník" (str. 60), to je mystifikace hodná samého Jaroslava Haška. Bass, jak známo, byl kartáčníkem původní profesí, vlastním jménem byl Schmidt. Čtenář aby byl stále ve střehu.

Ten text měl někdo redigovat a někdo další korigovat. Pak by se tam snad neopakovaly informace jako třeba na str. 133. Nejprve 9. řádek shora: „Na rohu Lidické a Šumavské ulice měl drogerii pan Tetour, který se znal s Haškem a když narukoval, jel s ním na frontu. (Snad předobraz Balouna?)" A na téže stránce (!) na 35. řádku shora: „Na rohu Lidické a Šumavské měl drogerii pan Tetour, muž obrovské postavy, jenž snad byl reálnou předlohou pro nedožeru Balouna."

Zkrátka, nedotáhlo se to do zdárného konce. Škoda.    



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.44

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   červen 2018

PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930