Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

21. 1. 2018
Rubrika: O politice

Velechvost a velezrada

Autor: Jaromír Slomek

08.03.2013 19:01

Slovo „velezrada" patří k těm méně frekventovaným, málem jako dejme tomu „čechelné", „pompon" nebo „želízkář". Lze možná prožít bohatý, hodnotný a šťastný život - a s „velezradou" (natož s „čechelným", „pomponem" či „želízkářem") se vůbec nepotkat. Jenže to už teď neplatí. Slovo „velezrada" se stalo takřka přes noc naopak velmi frekventovaným, skoro jako slovo „prezident", jako slovo „Klaus" nebo jako slovo „senátoři".

Předpona vele- nám zní zastarale, tak ji ostatně vidí už Příruční slovník jazyka českého (1935-1957): „vele-, vel- předp. poněk. zast. n. expr. dávající jménům, k nimž je připojena, význam velikosti, mohutnosti, důležitosti, dokonalosti (např. velehory, velechrám, velekněz, velepíseň, velevážený, velmoc, velvyslanec ap.; poněk. zast. např. velebáseň, velecenný, velectný; expr. velebřichatý, velehodnota)." Ono „vele" (pomiňme v dalším výkladu slova začínající pouze na „vel-", nechme tedy stranou velmistry, velmoci, velvyslance, velryby i, hahaha, velbloudy), kdysi samostatné slovo - staročesky velé - ve významu „velmi" (ještě Zeyer psal „všichni vele byli veselí") můžeme - aniž budeme riskovat srozumitelnost - přilepit prakticky před jakékoli substantivum, adjektivum či adverbium (velenarcis, velegrafomanský, veleostudně...), avšak zpravidla to neděláme, místo velesamoobsluhy navštěvujeme supermarket a místo na veleplovárně kraulujeme v akvaparku.

Slov na vele- nepřibývá, předpona, řekli by lingvisté, není produktivní. Přitom Slovník spisovného jazyka českého nabízí takových výrazů poměrně dost: velebáseň, velebystrost, velebystrý, velecenný, velectěný, velectihodný, velectnostný, velečin, velečinný, veledaněk, veledílko, veledílo, veledobrý, veledobře, veledojemný, veledojímavý, veledramatický, veleduch, veledůkladný, veledůležitý, veledůležitost, veledům, veledůmyslný, veledůstojně, veledůstojnost, veledůstojný, velehora, velehorský, velehrad, velehradský, velehrdina, velechrám, velechvalný, velechvost (= lyrochvost), velechytrý, veleinkvizitor, velejasně, velejasný, velejemně, velejemný, veleještěr, velekněz, velekněžsky, velekněžství, velekrása, velekrásný, veleloď, velelóže, velemilý, velemlok, velemoc, velemocný, velemoře, velemoudrý, velemužný, velenadějný, velenamáhavý, velenepříznivý, velenutný, veleobec, veleoblíbený, veleobr, veleobsáhlý.

Moc? Nejsme ani v polovině! Dále: veleobtížný, veleop, velepamátný, velepastýř, velepastýřský, velepěkný, velepilný, velepíseň, veleplodný, velepotřebný, velepoučný, veleprospěšný, veleproud, velepřesný, velepříjemný, velepřísný, velepsavec, velerada, velerozmanitý, veleříše, veleschopný, velesilný, veleskromný, veleskvost, veleskvostný, veleslaviti, veleslibně, veleslibný, veleslovutný, velesmělý, velesmutně, velesmutný, velesnadný, velestát, velešťastně, velešťastný, veletoč, veletok, veletrh, veletržiště, veletruchlý, veletucet, veleučený, veleúčinný, veleumělý, veleúrodný, veleúspěšný, veleužitečný, velevážený, veleváženost, velevážný, velevděčný, velevele (= velmi značně, toho slova je věčná škoda), velevhod, velevhodně, velevítaný, velevládný, velevrása, velevrub, velevtip, velevtipný, velevtipně, velevýkonný, velevýmluvný, velevýznamně, velevýznamný, velevzácný, velevzdělaný, velezajímavě, velezajímavý, velezasloužilý, velezáslužný, velezběhlý, velezdařilý, velezkušený, veleznamenitý, veleznámý, velezpěv, veležádoucí, veležádoucný, předtím však ještě, tu ji máme, krasavici: velezrada (= zločin proti bezpečnosti státu n. proti jeho ústavní formě; vlastizrada), velezrádce, velezrádně.

To novější Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (pravda, rozsahem menší, věru žádný veleslovník) zachycuje pouze: veledílo, velehora, velehorský, velechrám, veleještěr, velekněz, veletoč, veletok, veletrh, veletržní, velezrada a velezrádný. Velezradu definuje lakonicky: vlastizrada. A co je vlastizrada? Inu, velezrada. Ale ne, ještě něco, „trestný čin proti základům státu".

Tedy tak. A kdo že je velechvost vulgo lyrochvost? Přece „zpěvný australský pták s ocasními pery seskupenými do podoby lyry". To možná nevědí ani veleinženýři, kteří se právě vystřídali na Hradě.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.74

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   leden 2018

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031