Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

16. 12. 2018
Rubrika: O politice

Fuj Kolalokově limonádě

Autor: Jaromír Slomek

26.01.2013 00:01

V předvolební prezidentské kampani, která je už konečně za námi, padlo hodně slov, ale od toho předvolební kampaně jsou, jako pantomima by věru neměly smysl. Mnoho toho bylo vyřčeno, až přespříliš, většinou v televizních a rozhlasových debatách kandidátů (v České televizi byl do role jejich moderátora nešťastně obsazen Václav Moravec, náhle působící, jako by se bál Miloše Zemana, jako by měl strach, že ho prognostik bude knokautovat nějakým svým „bonmotem", což je vlastnost pro moderátora takovýchto diskusí nepraktická), mnoho toho bylo napsáno pro veřejný prostor: slova, slova, slova jako verbální diaré zaplnila stránky novin a časopisů i obrazovky a displeje. Jejich frekvenční lexikon by o lecčem vypovídal, nikdo ho však sestavovat nebude.

Slova se objevila také na billboardech. Ne příliš, snad právě jen tolik, aby se takové sdělení dalo přečíst a pochopit i z jedoucích automobilů. Prognostik, ještě nedávno nepřítel takovéto velkoplošné prezentace, na jednom z billboardů s jeho fotografickými portréty říká: „Stop Kalouskovi na Hradě" a pro blbečky navrch polopatisticky: „Volte Zemana!" Hle, takto útočil ambiciózní „důchodce z Vysočiny", jenž už byl lecčím, stranickým předsedou, premiérem, předsedou Poslanecké sněmovny (na jeho propagačních stránkách http://www.zemannahrad.cz/ čteme, že byl dokonce „22 let ve vrcholné politice", to samozřejmě není pravda; buď je prognostik okouzlen sám sebou do té míry, že ani nezaznamenal, kdy z „vrcholné politiky" odešel, nebo oné průhledné lži užil čistě účelově, spoléhaje na kolektivní ztrátu paměti; jedno i druhé je na pováženou), jen prezidentem nebyl, ač na Hrad před deseti lety kandidoval, toužil být na známkách snad ještě více než jeho dlouholetý „sok" (dosluhující prezident ho před finále veřejně podpořil i s první dámou a prvním synem, staří tragikomicky, junior velmi nevkusně), tehdy v boji o nejvyšší funkci úspěšnější.

Mezi prvním a druhým kolem volby zaútočil ing. Zeman několikrát na svého protikandidáta, ale tak už to chodí. A došlo mu (či lidem, kteří mu kampaň připravují), že trefovat se do poměrně široce oblíbeného Karla Schwarzenberga by sice mohlo voliče ovlivnit, avšak ještě účinnější by mohl být atak na někoho mu blízkého, kdo se oblibě majority netěší. I byl jako zástupný terč vybrán ministr financí Miroslav Kalousek, zakladatel a hybatel strany TOP 09, jejímž je Schwarzenberg předsedou. Ministr financí je hanoben a zatracován, především průmyslovým proletariátem, starobními důchodci se základním vzděláním a odborovými předáky, protože se nechová populisticky, naopak, vystupuje jako zodpovědný hospodář, nechce, aby státní dluh rostl, hledá zdroje úspor, „škrtá". Takové jednání je arci nepopulární, to prognostik dobře ví, a proto schválil (vymyslel?) ono heslo: „Stop Kalouskovi na Hradě." Lidé, řekli si zemanovci, by se mohli zamyslet: No jo, něco na tom je, usedne-li na Hradě Schwarzenberg, bude tam svým způsobem přítomen (alespoň tak, že tam bude mít, jak se říká, dveře otevřené) i jeho stranický kolega Kalousek, a toho přece nemáme rádi, ten nás jenom trápí vyššími sazbami daně z přidané hodnoty, my drahotu nechceme, toužíme po blahobytu třeba na dluh, však to jednou vnuci zaplatí, nebo taky nezaplatí, po nás potopa, a taky ten zlý Kalousek prosazoval a prosadil „církevní restituce", vždyť ty také nechceme, co komunistický stát církvi, církvím uloupil, ať ten postkomunistický proboha v žádném případě nevrací! Heslo „Stop Kalouskovi na Hradě" shledal prognostik potenciálně účinným.

Každý má svého Leona, zní název americké veselohry, před třiceti lety inscenované v Semaforu, každý Topolánek má svého Dalíka. A koho má ing. Zeman? Kdo jsou lidé jeho světa? Jan Kavan, Miroslav Grégr, Egon Lánský, Karel Březina, Stanislav Gross, Jaroslav Tvrdík, Eduard Zeman či Ivo Svoboda, ministři jeho vlády. A nezapomeňme na komunistického aparátčíka Miroslava Šloufa, adláta a intimuse, bez jehož účinné pomoci se prognostik nedokázal (nedokáže?) obejít. Jak snadno by se dalo Zemanovo útočné volební heslo obrátit: Stop Grossovi na Hradě, volte Schwarzenberga, Stop Šloufovi na Hradě, volte Schwarzenberga, Stop Kavanovi... atd. Jenže v prvním případě Kalousek a ve druhém Šloufové přece na Hradě nejsou, nelze jim tam tudíž, řečí sportovních žurnalistů, „vystavit stopku". To není jako „Fuj Kolalokově limonádě", ta (ve filmu) existovala a jeden z hrdinů ji těmito slovy odmítl. „Stop polétavému prachu v našich městech" je smysluplnější, jde o apel na změnu stavu. Jak však mohu někde chtít zastavit někoho (něco), kdo (co) tam ještě vůbec není? Tady jde o větu velmi eliptickou, slovy „Stop Kalouskovi na Hradě" je míněno: „Řekněte Stop mému konkurentovi, protože ten by jako prezident otevřel ministru financí Kalouskovi dveře na Hradě. Zatímco já bych ty dveře otevřel zase svým lidem. Na ně jste už, doufám, zapomněli."

Prozatím tedy: Stop Jaklovi a Hájkovi na Hradě. Takové přání má dobré důvody a kalendář už je brzy splní.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  7.56

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   prosinec 2018

PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31