Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

21. 6. 2018
Rubrika: Co se jinam nevešlo

Sankcionovat

Autor: Jaromír Slomek

07.07.2012 00:01

Sloveso „sankcionovat", „sankcionovati" mívalo jeden význam: „schvalovati, potvrzovati, schváliti, potvrditi (zákon, smlouvu a p.). Předlohy jsou sankcionovány: čeští ministři odstupují. Dyk. Roku 1772 sankcionovala císařovna návrh státní rady. Krč. Byl z toho [autorova boje proti Nár. listům] porotní proces, v němž mé jednání bylo jednohlasně sankcionováno soudci z lidu. Mach." Tolik Příruční slovník jazyka českého. Podobně nás poučuje mladší Slovník spisovného jazyka českého: „sankcionovati ned. i dok. (z lat.) kniž. schvalovat, schválit, potvrzovat, potvrdit; uznávat, uznat 1: s. zákon, smlouvu, návrh; - s. něčí požadavky"; konečně i Nový akademický slovník cizích slov (2005) dává tomuto slovesu jen jeden význam: „ned. i dok. <l> kniž. a odb. (co) schvalovat, schválit, potvrzovat, potvrdit: s. nárok, smlouvu; s. něčí nároky uznávat, uznat". Posledně citovaný slovník (jako ostatně všechny) musíme brát s jistou rezervou, protože třeba „estrogen" definuje takto: „<ř> biol. estrogeny skupina ženských (samičích) pohlavních orgánů".

Zachytíme-li dnes v prostředcích hromadného sdělování sloveso „sankcionovat", uvědomíme si záhy, že mu jeho uživatelé dávají výraz docela jiný než ten, který uvádějí citované výkladové slovníky. „Sankcionovat" teď znamená uvalit na někoho sankce - tedy sankce ve druhém významu podle SSJČ: „1. práv. schválení, potvrzení (např. zákona, smlouvy ap.): návrh zákona obdržel sankci; čekat na sankci veřejného mínění (Herb.) 2. (zprav. mn.) trestní, donucovací opatření: sáhnout k sankcím; uplatnit s.; hospodářské s.; práv. donucovací prostředek, kt. zaručuje splnění práv. normy: trestní s.; mezinár. práv. donucovací prostředek mezinárodní organizace proti státu, kt. ohrožuje n. porušuje mír 3. hist. práv. pragmatická s. nařízení panovníka mající povahu zákl. zákona, např. zákon Karla VI. z r. 1713 určující trůnní posloupnost v rodě habsburském i po přeslici."

Ten první, starší význam slovesa sankcionovat jako by se vytratil. V povědomí už ho asi nemají ani právníci. Dokonce Jan Bárta, ředitel Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, mluvil v rozhovoru s paní Voldánovou v České televizi 25. června t. r. takto:„Jsem pevně přesvědčen, že (poslankyně Vlasta Parkanová, pozn. J. S.) nemůže být odsouzena a procesně si myslím, že kdybych byl státní zástupce, tak to samozřejmě zastavím náležitou procesní formou, aniž bych to dával k soudu, protože předpokládám, že by musela být osvobozena. Přece mě nemůžou sankcionovat za nedodržení nějaké povinnosti, která v tom zákoně není." Poslední věta je dvojsmyslná, to však JUDr. Bártu nezarazilo.

A co tomu říkají lingvisté? Petr Mareš, profesor českého jazyka na FF UK v Praze, si tohoto úkazu povšiml už před šesti lety a v jedné z poznámek ke svému článku Bombastické ceny, úspěchy a kariéry (Naše řeč č. 5/2006) napsal: „Dodejme, že takový případ (že totiž jedno slovo, jak P. M. uvádí, „může vyjadřovat dva v zásadě protichůdné postoje", pozn. J. S.) je v češtině okrajový, nikoli však zcela raritní, jak ukazují výrazy vesměs (‚bez výjimky‘ × ‚převážně‘) nebo sankce (‚schválení, potvrzení‘ × ‚donucovací opatření‘) a sankcionovat (‚schválit, potvrdit‘ × ‚postihnout, uplatnit donucovací opatření‘). U slovesa sankcionovat se dosud ve slovnících uvádí pouze první význam, v komunikační praxi však v současnosti evidentně převažuje význam protichůdný. Srov. např.: „hlavní rys českého preskriptivismu [...] se projevuje jako pocit oprávněnosti mluvčích sankcionovat projevy, které se pouze neshodují s platnou kodifikací (jinak však nemusí být z hlediska zvolených cílů mluvčího defektní nebo neúspěšné)" - V. Cvrček, Spisovnost a její zdroje, SaS 67, 2006, s. 50." Mimochodem, pan Cvrček je také lingvista. Ani on si neuvědomil, že se vyjadřuje dvojsmyslně.

Kudy z té šlamastyky ven? Asi nikudy. Jazyk se mění před očima, slova svůj původní význam ztrácejí a jiný získávají („letadlo", „přehršle", „rozhlas"...), eventuálně k původnímu přibírají nový („tanga", „tunel", „zavináč"...). Stalo se to i slovesu „sankcionovat". Jak se zachovat k těm, kteří už ani nepomyslí na jeho původní význam? Jejich projevy, ehm, sankcionovat?



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.56

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   červen 2018

PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930