Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

23. 10. 2018
Rubrika: O špatných věcech

Bratři Bártové aneb Trocha osvěty

Autor: Jaromír Slomek

12.05.2012 00:01

Na internetových stránkách psaných v češtině se ve čtvrtek 10. května objevila zpráva pozoruhodná spíše formou než obsahem, vydaná Českou tiskovou kanceláří a jednotlivými redakcemi poté více či méně přežvýkaná. V elektronické podobě deníku, který se shodou okolností jmenuje jako slavný meziválečný list (viz http://www.lidovky.cz/) čteme pod titulkem „Bratři Bártovi opsali v doktorských pracích skripta učitele" toto: „Bratři Vít a Matěj Bártovi údajně v rigorózních pracích, za které dostali titul doktor práv, opisovali ze skript svého učitele Jiřího Strause. Práce přitom posuzoval sám Straus a ohodnotil je kladně."

Podobně v elektronické podobě listu, který se kdysi jmenoval Mladá fronta a dodnes se mu tak říká (viz http://www.idnes.cz/), to vypadá tak, že pod titulkem „Bratři Bártovi podle časopisu opsali v rigorózních pracích skripta učitele" stojí: „Bratři Vít a Matěj Bártovi údajně v rigorózních pracích, za které dostali titul doktor práv, opisovali ze skript svého učitele Jiřího Strause. Podle týdeníku Reflex přitom Straus práce sám oponoval a ohodnotil je kladně. Časopis proto státnímu zástupci pro prahu 5 oznámil podezření z korupce."

A do třetice? Tak třeba Hospodářské noviny (tak se kdysi jmenoval jeden zbytečný týdeník), respektive http://www.ihned.cz/: „Vít a Matěj Bártovi opisovali skripta. Vědecky spolupracovali, brání je pedagog// Vít a Matěj Bártovi se zřejmě honosí titulem JUDr. díky opisování. Ze skript svého učitele, kriminalisty Jiřího Strause, totiž do svých rigorózních prací opsali celé pasáže. Sám Straus bratry hájí - podle něj se podíleli na výzkumu a jeho výsledky mohli ve svých pracích použít."

Co je na té zprávě překvapivé? Skoro nic, leda to, že dva sourozenci mužského pohlaví v ní vystupují jako „Bártovi". Pro pořádek budiž řečeno, že ne všude, například server Aktuálně.cz zvolil komický kompromis: v titulku jsou „Bártové", v textu „Bártovi", hle: „Reflex: Bratři Bártové opsali své rigorózní práce"// Praha - Bratři Vít a Matěj Bártovi údajně v rigorózních pracích, za které dostali titul doktor práv, opisovali ze skript svého učitele Jiřího Strause. Ve svém aktuálním vydání, které vyjde ve čtvrtek, to píše časopis Reflex. (...) Straus i Bártovi, bývalý šéf poslanců Věcí veřejných Vít a spolumajitel bezpečnostní agentury Mark2 Corporation (dříve ABL) Matěj, obvinění odmítají. Se Strausem prý vědecky spolupracovali. Vít a Matěj Bártovi titul JUDr. získali na bratislavské Akademii policejního sboru v letech 2003 a 2006." Atd.

Jak je to tedy s koncovkami -ovi a -ové? Každá se hodí pro jinou situaci, jejich zaměňování svědčí o nedostatečném jazykovém vzdělání i citu. Jde o důmyslnou rozlišovací jemnost, v jazykovém provozu užitečnou. Rodina = -ovi, muži = -ové. Aby to nebylo tak jednoduché, je třeba říci, že i užití slovního spojení „bratři Bártovi" může být náležité - v případě, že by ti hoši byli nejméně tři a řeč by byla o dvou či více z nich s odkazem na jednoho: „bratři Bártovi", to jsou sourozenci nějakého třetího (čtvrtého...) Bárty, tedy Bártovi bratři. Jeden příklad z dějin české literatury: „bratři Ohrensteinové", máme-li na mysli kutnohorskou sourozeneckou trojici, je správné, když však napíšeme či řekneme „bratři Ortenovi", myslíme tím staršího a mladšího sourozence básníka Jiřího Ortena (Ohrensteina), tedy ty dva zbývající, kteří by si bývali mohli říkat „bratři Ornestové", protože na rozdíl od bratra si změnili příjmení právě takto. Anebo jednodušší příklad. „Bratři Masarykovi" jsou ti dva mladší, s nimiž Tomáš vyrůstal, je to totéž jako „bratři Tomášovi", mluvíme-li však o všech, řekneme, že v rodině onoho kočího a jeho manželky, o deset let starší kuchařky, žili tři „bratři Masarykové". Podobně říkáme či píšeme „bratři Čapkové", míníme-li Josefa a Karla, „bratři Mrštíkové", když si vzpomeneme na Maryšu, „bratři Holíkové", pokud (si) připomínáme - slovníkem sportovních publicistů - slavné kapitoly českého ledního hokeje, nebo třeba „bratři Pospíšilové", když máme důvod jmenovat dvacetinásobné mistry světa ve sportu tak bizarním, jako je kolová. A dobře známi jsou i bratři Grimmové, Ebenové, Mašínové, Zátkové...

Proč tedy najednou „bratři Bártovi"? Intelektuální selhání? Ano, ale ne bez příčiny. Pravděpodobně za to může ruština. Název známého románu Dostojevského, v originále Братья Карамазовы, se do češtiny překládá tradičně dvojím způsobem, buď Bratři Karamazovi (namátkou: Ilustrovaný encyklopedický slovník 1, 1980, Ludvík Souček: Kdo byl kdo, 1980, Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích 1, 1996), to je častější, nebo Bratři Karamazovovi (Encyklopedický slovník, 1993, D. Karpatský: Malý labyrint literatury, 2008). Velmi tupě (eventuálně jen tupě) se tu přebírá ruský název. To známe, podobně chodí českým světem vedle Anny Kareninové tradičně i Anna Karenina (například v knižním vydání z roku 2008), přestože třeba takové příjmení Терешкова u nás zdomácnělo pouze jako Těreškovová. Vyjde tu jednou kniha s titulem Bratři Karamazovové? Sotva, zvyk je železná košile. Ale „bratři Bártovi", to je opravdu, řečeno s Ladislavem Smoljakem (viz Vyšetřování ztráty třídní knihy), „takový ošklivý a skoro bych řekl zlý, zlý, pane řediteli, nepěkná věc".  



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.68

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   říjen 2018

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031