Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

21. 4. 2018
Rubrika: O psaní

Vít Olmer, fejetonista

Autor: Jaromír Slomek

18.02.2012 00:01

„Johnovy" Věci veřejné mají svůj stranický list zvaný Pražan (ale čert se v tom vyznej, v tiráži se to jednou jmenuje „Pražan pro hl. město Prahu" a podruhé „Věci Veřejné", ano, s oběma V velkými). O periodiku už na tomto místě byla řeč, a to v souvislosti s jedním vykutáleným kandidátem VV do Senátu, viz http://jaromir-slomek.blog.tyden.cz/clanky/4370/dinosaurus.html. Časopisu se skoro nedá uniknout, protože jeho jednotlivá čísla kdosi v nestřežených chvílích vkládá pokojným občanům do schránek na dopisy, nejen do těch upevněných na plotech, zídkách či vratech u vil, rodinných domů, chalup a chat, a tedy z ulice snadno dosažitelných, nýbrž i do těch umístěných v chodbách činžovních domů za vstupními dveřmi, často zamčenými. To vše přirozeně bez otázky, mají-li lidé o takovou tiskovinu zájem. Předpokládá se asi, že co je zadarmo, chce každý.

Vánoční číslo časopisu Pražan bylo tenoučké, pouze osmistránkové, nechyběla tam však rubrika nazvaná Komentáře, přinášející fejeton filmového režiséra a herce Víta Olmera nazvaný Kafe a šampaňské (budiž, říkejme tomu útvaru fejeton ve shodě s pisatelem: „autor vítá podněty pro své fejetony na adrese..." - mimochodem, taková prosba či výzva je poněkud neobvyklá, mentálně svěží fejetonista by měl podněty nacházet sám, a pokud nápady nemá, nechť se raději věnuje něčemu jinému, třeba krmení akvarijních rybiček nebo lepení modelů vojenské techniky). Tuhle vyšlo a přišlo číslo lednové, už čtyřiadvacetistránkové („Vážení a milí čtenáři! Jistě vám neuniklo, že lednový Pražan vypadá trochu jinak."), v něm zase rubrika Komentáře a v ní - ale ano! - opět fejeton („autor vítá podněty...) Víta Olmera, tentokrát pojmenovaný Kauza sádrových tyčinek. Pan Olmer tedy na stará kolena (nar. 1942) našel svou tribunu. Možná přičiněním Radka Johna, svého dávného spolupracovníka: na sklonku „reálného socialismu" spolu napsali scénář k filmu Bony a klid, jejž Olmer také režíroval. Bylo to takové „tepání", jak se tenkrát říkávalo, dobových „nešvarů".

V Kafi a šampaňském čteme, že pan Olmer „k Vánocům nikdy neměl vřelý vztah", v jeho rodině se dárky moc - jeho slovem - nepěstují, režisér a herec dává „přednost knížkám". Komusi nejmenovanému chtěl prý loni knižním dárkem udělat radost, a tak „vyhodil 240 korun" za knihu Jaroslava Kmenty Všehoschopní - superguru Bárta. Po přečtení ji, svěřuje se, ještě před svátky odnesl do antikvariátu; zneklidněn jejím obsahem se ji ve fejetonu pokusil, neschopen věcné polemiky, zesměšnit: Kmenta prý „Bártu hluboce nenávidí, ale ve skutečnosti mu podvědomě závidí" (nejspíše nastávající soud), redaktor „německých novin MF Dnes" (hahaha) je podle Olmera „komplexem méněcennosti nadosmrti postižený" a dovede psát leda „chudokrevným slohem". Navíc „ve své knize ohřívá omýlané (jeje, copak to tu máme, pan Olmer chyběl ve škole na vyňatá slova po m, redaktorky časopisu Pražan zřejmě taky, pozn. J. S.) a sporné kauzy z MF Dnes". Co chtěl fejetonista povědět? Asi toto: Kmenta je nenávistný, dokonce snad zapáchá („má obyčejnou propocenou košili") a napsal o Vítu Bártovi ošklivou knížku. Ani ji, milí čtenáři, neotvírejte, udělal jsem to za vás a byl jsem zhnusen. Kam s takovými dojmy? Inu, do časopisu Věcí veřejných, to dá rozum.

V lednovém fejetonu, výrazně konfuznějším, než byl onen připomenutý vánoční, je to s režisérem a hercem Olmerem ještě horší („Čtenář se může zeptat, co vůbec mám tímto fejetonem na mysli"). Tady už se nad jeho psaním vnucuje otázka, nejde-li o nedorozumění - počínaje rovinou jazykovou. Například: „Povzbuzen svým bojovým úspěchem, podařilo se nám s manželkou vrátit na třetí pokus nová kamna se slibným názvem Pohoda, u nichž nefungoval hořák, a když u vyměněných fungoval tento, nepracovala zas topná tělíska." Jak je možné, že Mgr. Olmer v hlavě sestaví, poté napíše či nadiktuje a nakonec dá z ruky větu "Povzbuzen svým bojovým úspěchem, podařilo se nám..."? Po něm ten text snad přečetly i jiné oči - a stejně se nic nestalo, pologramotný fejeton šel do rotačky. Režisér se může utěšovat, že není sám, kdo se pere s češtinou, je to však útěcha dosti chabá.

Nu, pro zajímavost odjinud jedna neshoda podmětu s přísudkem: v úterý (a ještě ve středu odpoledne; pro pořádek budiž řečeno, že ve čtvrtek dopoledne už chyba v titulku nebyla, v textu však zůstala, později byla konečně opravena i tam) jsme četli na internetových stránkách vlády České republiky (http://www.vlada.cz/): „Aktuálně / 14. 2. 2012 17:23 / Protikorupční opatření uspořily přes deset miliard / Vláda už splnila 40 z 84 úkolů ze Strategie vlády v boji proti korupci. Podle premiéra realizovaná opatření uspořily veřejné prostředky." Hm, možná je to trend, takže pan Olmer jde vlastně s dobou. Tak jo, jděte! S Bártovými, Johnem, Dobeši, Babákem a Peakovou kupředu!  



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.3

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   duben 2018

PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30