Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

20. 4. 2018
Rubrika: O špatných věcech

Mediální lynč

Autor: Jaromír Slomek

21.01.2012 00:01

Když před rokem hovořil, jak se zde psává, „s TÝDNEM" (tedy: s redaktorkou Renatou Kalenskou), pochválil se premiér Petr Nečas těmito slovy (Čokoláda není úplatek, TÝDEN č. 4/11): „Zatímco renomovaná zahraniční média, například The Financial Times, napsala, že Nečas kauzou Drobil dokazuje, že boj s korupcí myslí vážně, tady probíhal mediální lynč." A když teď (ve středu 18. ledna) hovořil k novinářům, sáhl po spojení „mediální lynč" zase (http://www.medaiafax.cz/): „...média legitimizují ukradené osobní dokumenty a na základě těch je spouštěn mediální lynč na konkrétního člověka, který nic neprovedl. Jenom pracuje, je to poctivý, slušný a pracovitý člověk. Akorát je spolupracovník premiéra. A protože na premiéra je potřeba také něco vyšťárat, premiér bez skandálu nemůže být, tak přestože je tady 20 lidí, kteří dostali v řádech několika set tisíc odměn, tak je vypíchnut pouze jeden." Mediální lynč? Dokonce „na konkrétního člověka, který... je... pracovitý člověk"? K čertu, uveřejnění pravdivé informace o výši poměrně štědrých odměn z eráru pro jistou úřednici ve službách tohoto tragicky zadluženého státu že by byl „mediální lynč"? Kam jste dal, pane premiére, rozum?

Nejprve snad o lynči co takovém. To slovo znala už prvorepubliková publicistika i beletrie, pravda, v jiné pravopisné podobě: lynch. Například v roce 1927 v povídce Karla Čapka Skandální aféra Josefa Holouška říká jistý „americký Čech" jistému „domácímu Čechovi": „A copak se u vás nelynchuje? Víte, natřít dehtem - a obalit peřím - a na lucernu, víte?" „Domácí Čech" odpovídá, že ne, neboť „jsme civilizovaná země" (že se tady jednou přece jen lynchovat/lynčovat bude, to tehdy ani Čapka, tolikrát předvídavě nahlížejícího do budoucnosti, nenapadlo, válka byla ještě daleko, natož její konec). Příruční slovník jazyka českého je (v sešitech svého druhého dílu z let 1937 až 1938) lakonický: „lynch (vysl. lynč), -e m. trestání dopadeného provinilce na místě bez řádného soudu, prováděné zvl. v Americe. Samosoud se tomu říká teď za revoluce v Rusku. Lynch. Med. D soudce Lynch o lynchujícím davu." Pozapomenutý Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin od Karla Tauše (1946) nás poučuje takto: „Lynch (angl., čti linš [sic!]) - vlastně jméno prvního Američana, údajně soudce Johna L., který prý kolem r. 1700 drastickými prostředky zbavil zemi všech zločinců, proti nimž byly dříve úřady a zákony bezmocné, od té doby se tímto jménem označuje všeobecně rychlý soud lidu a okamžité provedení rozsudku (obyčejně pověšení zločince na nejbližším stromě), lynchovati - hned na místě a bez řádného soudu potrestat pachatele nějakého trestného činu smrtí." Slovník spisovného jazyka českého už importované slovo počeštil: „lynč (dř. ps. též lynch), -e m. (z amer. angl.) samovolné, kruté, násilné ztýrání n. usmrcení viníka (často domnělého) poštvaným davem (prováděné zejm. v Americe proti černochům): trestat lynčem; soudce l. lynčující dav", Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost říká, že je to „nezákonné potrestání (údajného) pachatele od anonymního davu (zvl. dř. V USA), lynčování". A Nový akademický slovník cizích slov A-Ž (2005), předpisující velké písmeno ve spojení „soudce Lynč" (nebo snad „soudce Lynch"?), praví: „lynč, -e m (pův. v amer. prostředí) svévolné potrestání údajného pachatele anonymním davem bez řádného soudu (podle jm. amer. důstojníka Ch. Lynche v 18. stol. kt. jako velitel používal krutých metod k likvidaci protivníků), lynčování: ◊ soudce L. lynčování". Pro pořádek ještě Rejzkův Český etymologický slovník: „lynč 'nezákonné ztýrání či usmrcení domnělého viníka davem', lynčovat, lynčování. Z am. angl. lynch, u něhož je jasné jen to, že pochází z nějakého vlastního jména Lynch. Spojení s konkrétní osobou jsou pouhé domněnky, dokonce se uvažuje i o místním jméně Lynch's Creek, kde se příznivci podobných metod scházeli. Jisté je, že termín vznikl na jihu dnešních USA (Virginie, J. Karolina) někdy v 18. st."

Co že to dělají česká média s paní Nagyovou? Týrají ji? Usmrcují? Nikoli. Jen o ní informují. Nic intimního, jde čistě o peníze, na něž se tu všichni skládáme. Mimochodem, Karel Poláček zahrnul do svého výtečného Žurnalistického slovníku bez dalšího komentáře klišé „vláčeti tiskem", to možná Petr Nečas chtěl říct, avšak neřekl, uchýlil se k horšímu sousloví. Pane ministerský předsedo, zbytečná a hloupá nadsázka "mediální lynč" patří do verbálního arzenálu Ladislava Bátory, Vladimíra Justa, Jiřího Paroubka... Chcete se k nim svým vyjadřováním mocí mermo přiřadit?  



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.39

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   duben 2018

PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30