Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

23. 10. 2018
Rubrika: O psaní

Havlův politický testament?

Autor: Jaromír Slomek

14.01.2012 00:01

Internetová stránka http://www.vaclavhavel.cz/, provozovaná Kanceláří Václava Havla, zachycuje v rubrice Rozhovory tyto texty s loňským datem: Ví vůbec někdo, kolik zákonů máme? (LN 24. ledna), Stále mě ženou vnitřní běsíci (MFD 10. února), Nový život Václava Havla (Právo 5. března), Po Odcházení už jen Sanatorium (LN 5. března), Kritiky budu číst se zájmem (Respekt 14. března), Přímá volba prezidenta nebude. Všichni ji odhlasovali, ale nikdo ji ve skutečnosti nechce (HN 11. března), Havel: Bude líp, jsem si jist. Byl jsem téměř pět měsíců izolován od lidí (MFD 14. září). Přinejmenším jeden rozhovor je však pominut. Proč ho tajemnice Tančevová, osobní asistentka Reichlová či asistent Vidlák (nebo kdo tam měl na starosti Havlovu bibliografii) k zaznamenaným rozhovorům nepřiřadili, není jasné (opomenutí a chyb je tam bohužel víc, třeba v rubrice program čteme „10. 12. 2012 Převzetí Ceny Jána Langoše, Praha, DOX"). Přitom jde pravděpodobně o poslední publikované interview Václav Havla v českém tisku. Pořídil je Zdeněk Jirků pro říjnové číslo měsíčníku zvaného Můžeš, což je „časopis pro ty, kteří se nevzdávají". Vydává ho „Sdružení přátel Konta Bariéry ve spolupráci s Nadací Charty 77", jednotlivé výtisky stojí 29 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

Havlův fotografický portrét od Bohdana Holomíčka umístila redakce na obálku a opatřila ho titulkem „Nebraňme selskému rozumu, říká Václav Havel". Obsah na str. 3 odkazuje na interview (charakter otázek a odpovědí vyvolává jisté pochybnosti o žánru, možná to nebyl „rozhovor", jak píše ve svém sloupku šéfredaktor Jindřich Štěpánek, nýbrž dotazník, ale to je koneckonců jedno) slovy „Václav Havel: Vzdělanost bez morálky či slušnosti není ničím". A pod fotografií Václava Havla s úsměvem kynoucího z automobilu ještě jednou: „Václav Havel: Vzdělanost bez morálky či slušnosti není ničím." Tak zní i titulek zabírající více než polovinu (!) tiskové strany. Pod ním je uvedeno: „Když se lidé postaví násilí, netají se Václav Havel tím, že má radost. Stejně ho těší, když pozoruje, že neziskové organizace dokážou pečovat o potřeby veřejnosti lépe než stát. Václav Havel v rozhovoru, který poskytl časopisu Můžeš v předvečer svých 75. narozenin, se totiž domnívá, že občané vědí nejlépe, co je kde třeba. Stačí prostě nebránit selskému rozumu."

Rozhovor sám je kratičký, jen o šesti otázkách (odpovědi mají dohromady osmadvacet vět); teprve s osmi fotografiemi, medailonkem a výše citovaným úvodem vydal na čtyři tiskové strany. Přesto je poučné Havlova poslední (?) tištěná slova číst. V první odpovědi hovoří exprezident mimo jiné o nedůvěře: „Ekonomika je dnes vnímána jako nástroj nedůvěryhodné politiky. Vždyť v největších ekonomických skandálech jsou zapleteni právě politici nebo politické strany. Ekonomů máme mnoho, ale chybí nám hospodáři." Ve druhé mluví o „odklonu od konzumního způsobu života a v návratu k uvažování za horizont jedné generace". Ve třetí připomíná „bezpočet neziskových institucí pečujících o rozmanité potřeby společnosti" a dospívá k závěru: „Občané vědí nejlépe, co kde je třeba, a nemusí to být věc soucitu, stačí nebránit selskému rozumu." Čtvrté téma se týká vzdělání a Havel připomíná, že „vzdělání samo o sobě lepší svět nevytvoří", respektive že „vzdělanost bez morálky či jen obyčejné lidské slušnosti není ničím". V páté odpovědi se objevují slova „média", „zprávy", „dobré příklady", „veřejně prospěšné účely".

V poslední odpovědi pak Havel bezděčně (?) pronáší svůj politický testament. Dostane otázku, jež se jediná z šesti položených týká budoucnosti: „Čeká nás v reakci na celosvětové krizové jevy velký obrat k člověčímu nitru, k nehmotným hodnotám. Byl by vůbec možný?" Odpoví lakonicky, ve třech větách: „Obávám se, že k takovému obratu dochází jen za výjimečných dějinných okolností a obvykle to lidstvu dlouho nevydrží. Žijeme ve společnosti, která preferuje a odměňuje jen spočitatelné výkony, takže bych raději spoléhal na drobnou a vytrvalou občanskou práci. Nepolitickou politiku, jak tomu říkal už Masaryk." Kruh se uzavírá. V poslední větě svého pravděpodobně posledního interview Havel až na jejím konci vyslovuje jméno svého velkého předchůdce na Pražském hradě. Jako tečku za svou dlouholetou politickou činností a občanskou angažovaností. Masarykovská lafeta v té chvíli po čtyřiasedmdesátiletém pozapomenutí už pomaloučku vyjíždí ke svému zřejmě poslednímu čestnému úkolu.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.67

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   říjen 2018

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031