Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

21. 8. 2018
Rubrika: Co se jinam nevešlo

Večerníček

Autor: Jaromír Slomek

10.09.2011 01:00

Postavy vystupující v této pohádce (možno inscenovat jako loutkové divadlo) nemají se skutečnými lidmi, třeba i nositeli shodných jmen, nic společného, to dá rozum.

 

Pražský hrad, Dětský salon, pravidelná ranní pracovní porada nad „svodkami". U stolu Hájek, Jakl, Klaus a Ochvat.

Ochvat: Pane prezidente, podívejte, ten Schwarzenberg se o vás zase otřel. Vypadá to, že vás nebere vážně.

Klaus: A kde, Radime, kde se pan Schwarzenberg otřel? Snad ne u Moravce? To bych skutečně považoval za smutné.

Ochvat: Ano, u Moravce, pane prezidente. Viděl jste to včera?

Klaus: Prosím vás, já se přece na televizi nedívám, a na Otázky Václava Moravce, pokud se to tak jmenuje, už vůbec ne. Jak se tam pře pan Schwarzenberg s panem Zaorálkem o slovíčka, to mě vůbec, ale vůbec nezajímá.

Ochvat: Mě taky ne, ale přece jen se dívám, protože právě tam se občas někdo uchyluje k hrubým osobním útokům na vás, pane prezidente. No a teď se to zase stalo.

Hájek: Snižuje.

Ochvat: Prosím?

Hájek (unaveně): Snižuje k hrubým osobním útokům na prezidenta republiky, ne uchyluje, to slovo neříkejte.

Klaus: Děkuji, Petře. A vy, Radime, na co čekáte? Napište tedy prohlášeníčko, šup šup.

Ochvat: Už jsem ho napsal, pane prezidente. (Vyjímá z desek papír, slova „Prezident je znepokojen..." rychle škrtá a nahrazuje je těmi, která před chvílí slyšel: „Prezident považuje za smutné...", ve větě o hrubých osobních útocích nahrazuje slovo „uchýlil" slovem „snížil", Hájek a Jakl jeho konání s úsměvem sledují. Text operativně zredigovaný podává Ochvat přes stůl Klausovi.)

Klaus (polohlasně čte): Prohlášení tiskového mluvčího, ano, ano... Tento styl vyjadřování je panu Schwarzenbergovi bohužel vlastní. Radim Ochvat... Hm. Poslyšte, Radime, takhle to ale nemůže končit. To opravdu nestačí. To by bylo bezzubé. Nemám pravdu, Láďo?

Jakl: No jasně, to musí bejt důraznější, kníže klidně řekne „prezident mě sprdnul", všichni z toho maj srandu a von je jako vítěz, to přece neni možný.

Klaus (vrací papír Ochvatovi): Já myslím, že je třeba se vrátit k věcným argumentům.

Ochvat (rychle do textu cosi vpisuje): Takže. Prezident republiky považuje za smutné, to už jsem říkal, konec bude takhle: Tento styl vyjadřování pan Schwarzenberg v poslední době bohužel vnáší do naší veřejné debaty. Prezident si však myslí, že je třeba se vrátit k věcným argumentům.

Hájek: Prezident je přesvědčen.

Ochvat (vpisuje cosi do textu): Samozřejmě.

Jakl: Kdyby to byl úlet, dobrý, beru, einmal ist keinmal, ale von do tý debaty ten svůj styl vnáší vopakovaně, to by v tom prohlášení mělo bejt. Nemám pravdu?

Klaus: Ano, ano, ano, ale pouze do naší veřejné debaty nestačí, musíme tu debatu nějak specifikovat, napište, prosím vás, o vážných věcech, do naší veřejné debaty o vážných věcech. My, kteří neseme zodpovědnosti za naši zemičku, přece debatujeme o vážných věcech, to si páni Schwarzenbergové musí laskavě uvědomit.

Hájek: Tak jest. To ať si ráčej uvědomit. Páni Schwarzenbergové.

Ochvat (vpisuje cosi do textu): Rozumím, do naší veřejné debaty o vážných věcech.

Klaus: Ještě něco. Ten styl vyjadřování pana Schwarzenberga, pro mě - a jistě i pro vás, Láďo, Petře, Radime - naprosto nepřijatelný, dělá co?

Jakl: Jak, dělá co?

Ochvat: Teď nerozumím, pane prezidente.

Hájek: Ani já.

Klaus: No, co dělá s tou naší veřejnou diskusí?

Jakl: S tou vo vážnejch věcech?

Klaus: Ano, právě s tou. Zkvalitňuje ji snad? Kultivuje ji? Nebo spíš naopak?

Hájek: Ach tak. Já bych řek, že ten jeho styl... tu naši veřejnou debatu... jako... přímo ničí.

Klaus: Samozřejmě.

Hájek: A taky tu... politickou kulturu. Tu taky ničí.

Klaus: Ano, velmi správně. Ničí naši politickou kulturu. Mimochodem, již tak chatrnou. Hoši, hoši, nesmějte se, ona je opravdu chatrná, a on ji ještě svévolně ničí. Bohužel s nemalým ohlasem. To je nedobrý signál.

Jakl: Von ji teda podle mýho nejen ničí, von ji taky devastuje.

Klaus: Láďo, poslyšte, není to pleonasmus? Já bych řekl, že je to pleonasmus.

Jakl: Co že? Ale ne, na hrubej pytel hrubá záplata. Ničí a devastuje, to si za rámeček nedá.

Ochvat (zanesl do textu poslední opravy): Takže by to znělo takhle, ano? Prohlášení tiskového mluvčího prezidenta republiky ze dne 5. září k výrokům pana Schwarzenberga/ Datum: 5. 9. 2011, Praha/ Prezident republiky považuje za smutné, že se ministr zahraničí - místo toho, aby eventuálně seriózně obhajoval svou práci - snížil k hrubým osobním útokům na prezidenta republiky. Tento styl vyjadřování, který pan Schwarzenberg v poslední době opakovaně vnáší do naší veřejné debaty o vážných věcech, naši již tak chatrnou veřejnou diskusi a politickou kulturu devastuje a ničí. Prezident republiky je přesvědčen, že je třeba vrátit se k věcným argumentům./ Radim Ochvat, ředitel Tiskového odboru.

Klaus: Ano, to je plauzibilní. Hned to dejte na www.hrad.cz.

Dveřník: Ehm, promiňte, ale v jídelně máte suflé.

Prezident: Hm... Suflé... A možná i nákyp. Já myslím, že tady jsme v podstatě hotovi, tak pojďme něco maličkého pojíst.

 

Dobrou noc, děti. A ať se vám něco pěkného zdá.   



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.52

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   srpen 2018

PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031