Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

22. 8. 2018
Rubrika: O psaní

Bolšánkov, Kovohrad a Stavbomír

Autor: Jaromír Slomek

23.07.2011 01:00

Onomastika, nauka o vlastních jménech, je možná  mezi jazykovědnými disciplínami čtenářsky nepřitažlivější. Ví to i PhDr. Jaroslav David, Ph.D. (nar. 1975), ostravský vysokoškolský učitel, jemuž v Academii vydali knihu o 333 stranách nazvanou Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice (Kapitoly z moderní české toponymie).

Jde o spis odborný? Ale ano. Popularizační? Rovněž. Tedy žánrově nevyhraný? Inu. Jaroslav David je veselá kopa, jak o tom svědčí nejen žertovné snímky na jeho internetových stránkách http://www.jardavid.ic.cz/ (zvláště ta s listím na hlavě je vyloženě k popukání), nýbrž i vlastní životopis psaný ve třetí osobě:  „Jaroslav David pochází z mlynářské rodiny (prarodiče a rodiče mlynáři duší i tělem), jejíž tradici svým útěkem k vědě porušil. (...) Od roku 1999 žije v Ostravě, ale stále se rád vrací na Vysočinu, i jako houbař. Má jednoho bratra, toho času v Praze. Jaroslav David je ženatý a zatím bezdětný. V současné době bydlí v Ostravě-Porubě. Se ženou Janou mají dva kocourky, staršího Mikeše (* 2007, rodák z Mníšku pod Brdy) a mladšího Moulína (* 2009, nalezenec z útulku z Ostravy)."

Davidova deskriptivní práce zajisté není nudná, ač pro čtenáře bez bohemistického školení mohou názvy jednotlivých kapitol znít málo srozumitelně (1. Názvotvorná charakteristika české oikonymie 18.-20. století, 2. Honorifikační motiv v toponymii, 3. Honorifikační motiv v oikonymii českých zemí 1918-1960 - obecná charakteristika, 4. Česká oikonymie a honorifikační motiv 1918-1945, 5. Česká oikonymie a honorifikační motiv 1945-1960, 6. Pomístní jména a honorifikace, 7. Honorifikační motiv v české urbanonymii, 8. Reklamní funkce oikonym, 9. Oikonymie v uměleckém textu). Čtenářovu pozornost má přitáhnout charakteristika díla na zadní desce svazku bez přebalu, moc se jí to však nedaří: „Kniha se zabývá vývojem české toponymie (soustavy zeměpisných jmen), především oikonym (místních jmen) v moderní době. Ve 20. století byl systém zeměpisných jmen významně ovlivňován politikou, nacionalismem, společenskými proměnami, kulturou a také reklamou. Moderní tvůrce a uživatel zeměpisných jmen není už jen kolonizátorem či lokátorem, který chce svým pojmenováním vystihnout především podstatu místa, jeho charakter, okolnosti založení nebo vyjádřit vlastnický vztah. Naopak toponymum se mu stává nástrojem politického, národnostního či obchodního boje, vkládá do něj své představy, skrze jméno vytváří mýtus krajiny nebo vystupuje pouze jako jeho lhostejný uživatel. Tím vším se zabývá kniha, jejíž autor si klade řadu otázek..." Možná tam měl pan David napsat, že „se ženou Janou mají dva kocourky" nebo že se „rád vrací na Vysočinu, i jako houbař".

A přece v tom výkladu (v němž se píše „Gorbačev" a míněn je Gorbačov) najdeme hodně míst zábavných. Jedním z nich je do příloh zařazený „Seznam návrhů na pojmenování nového města, 1955". O tom, jak lid chtěl nazvat Havířov (jakož i o dalších věcech, s nimiž se v nové knize shledáváme), už autor sice psal i přednášel, ostatně to sám přiznává, ale je to pořád neodolatelné. Český národ si tehdy vybral jednu ze svých slabších dějinných chvilek, když jeho mozky vyprodukovaly například Banikozrod, Blahobyt, Bolšánkov, Budhorníkov, Budomírov, Budosocikolektivov, Budovatelsk, Bytostavhorník, Bytostavsidlišť, Černézlato, Černosvit, Česťpráci, Dělnikomukolektivov, Dělniktrudostav, Gigantov, Hornícivice, Horníkbyt, Horníkobudovatelov, Hřebík, Hygiena, Kahanosvit, Kovohrad, Krasnoarmějov, Lidodar, Mirhorníkov, Míruhlovany, Molotov, Moskva, Nezmarov, Novodomov, Ocelodon, Ostravoúhlov, Permoníkov, Pokrokbyt, Pracov, Pronás, Průmbašta, Rudohvězdany, Rudozář, Soutěžín, Společné, Stavbomír, Únor, Zápotockov, Žulozjev... A taky Město Prvního Úderu, Nový Průmyslov, Ostravské Stalino, Tábor Socialismu, Veselý Život...

Neilustruje tento soupis stupidit (zde velmi zredukovaný, v knize na stranách 285-295) blbost doby přesvědčivěji než všelijaké historiografické, politologické a sociologické studie?  



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.95

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   srpen 2018

PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031