Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

21. 4. 2018
Rubrika: O psaní

Zet

Autor: Jaromír Slomek

09.04.2011 01:00

Čte-li dítě knihu, většinou se nezajímá o autora, jde mu o příběh. Někdy je však čtenářský zážitek tak mocný, že i spisovatelovo jméno se stane magickým slovem: Troska! Foglar! Batlička! Malý čtenář potom po rodičích, eventuálně sám ve veřejné knihovně či v knihkupectví žádá další díla od spisovatele náhle oblíbeného, zamilovaného. Čte-li však chlapec či děvče knihu přeloženou z cizího jazyka, o překladatelovo jméno se nezajímá ani trochu, nevnímá je, ostatně je skryto kdesi v tiráži, tedy na místě, které je už spolehlivě mimo děj. Tak se stalo, že ti, kteří v pacholecím (dobrá, v prepubertálním) věku četli Ernesta Thompsona Setona, rozumí se jeho Knihu lesní moudrosti, Stopy v divočině nebo Povídky od táborového ohně, brali je jako primárně české. Později ty svazky zasunuli kamsi do horních či naopak spodních polic domácí bibliotéky a v rychle ubíhajícím čase nenašli příležitost se k nim vrátit - a teprve teď překvapeni zjišťují, že je přeložil muž, jehož jméno sice už z dětství znali, ale šíři jeho aktivit si neuvědomovali: Miloš Zapletal.  

Poctu tomuto libereckému spisovateli, překladateli a skautskému činovníkovi záslužně vzdala Univerzita Palackého v Olomouci vydáním sborníku nazvaného Zapletalovou skautskou přezdívkou: Zet. Možná však se ten svazek jmenuje - přinejmenším na hřbetě to tak stojí - Miloš Zapletal, ba dokonce není vyloučeno, že titul zní Pět životů (Zapletalovy autobiografické zápisky, objevující se v knize na pěti místech, odlišené zelenou barvou stránek). „Svazek různorodých příspěvků shromažďuje texty odlišné úrovně, rozmanitého hodnocení lidí i doby, nejednotné formy příběhů i učených pojednání. Domnívám se, že různost je v tomto případě obohacující, poukazuje na šíři nejenom tematickou. Za obsah příspěvků zodpovídají jejich autoři a každý ze čtenářů má možnost navázat s ním či s ní přímý kontakt prostřednictvím sdělené adresy, pokud cítí potřebu komunikace a dialogu," píše v úvodu svazku o 333 stranách jeho editor Ivo Jirásek.

Miloš Zapletal, narozený roku 1930 v Prostějově, učil v 50. letech „tělesnou výchovu na školách uměleckého směru", od roku 1957 žije v Liberci, věnuje se psaní knih a skautingu - jeho principy uplatňoval i v nesvobodných časech, kdy se skautské oddíly maskovaly jako turistické. Zapletalova bibliografie je úctyhodná (89 položek), pro potřebu sborníku Zet ji Vladimír Raška uspořádal do čtyř částí: 1) Naučná literatura (mj. Kouzelné brýle, Pět olympijských kruhů, Objevy bez konce, Prázdniny pod stanem, Velká encyklopedie her I-IV, Špalíček her, Rádce skautské družiny, Velká kniha deskových her, Skautské hry ve městě; důležitá je monografie Záhady a tajemství Jaroslava Foglara, vydaná před čtyřmi lety ke stému výročí narození člověka, s nímž Zapletala poutalo dlouholeté přátelství), 2) Beletrie (sedm próz pro dospívající mládež), 3) Překlady (z bengálštiny: Thákur, z angličtiny: celé dílo E. T. Setona), 4) Editorská činnost (mj. pět foglarovských svazků: Kronika Hochů od Bobří řeky I, II, Z Bobří hráze, Hry Jaroslava Foglara, Tábor Zelené příšery). Na článkovou bibliografii už v knize Zet nezbylo místo.

Zapletal byl a je vzdělanějším, v teorii dětských (skautských) her fundovanějším Foglarem, v beletrii však „primitivnější" Foglar zůstává (?) sugestivnějším vypravěčem než jeho následovatelé, k nimž Zapletal zajisté patří. Možná by „Zetův" bohatý život vypadal jinak, nebýt osudového setkání s „Jestřábem" 10. července 1945 (čtyři dny po Foglarových 38. narozeninách) „v malinkatém bytě ve starém činžáku" (Korunní 16, Praha 2). Patnáctiletý hoch si tehdy napsal do deníku: „Šťastnou náhodou se mi podařilo najít redaktora Jar. Foglara, s kterým jsem chtěl již dlouho mluvit. Strávil jsem s ním v rozhovoru přes půl hodiny. Byla to nejhezčí půlhodinka v mém životě. Nakonec mi dal On svou fotografii, na kterou mi napsal několik slov, která mě potěšila. Jako ukázku činnosti ve skautském oddíle, který vede, jsem dostal dvě čísla jejich týdenního oběžníku Čigoligo."

Ještě že se tenkrát na Vinohradech u Foglara a jeho maminky zvídavý chlapec dozvonil. Bez Miloše Zapletala by byl český skauting - nejen v literární rovině - citelně chudší.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.26

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   duben 2018

PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30