Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

22. 8. 2018
Rubrika: O psaní

Benátky

Autor: Jaromír Slomek

05.02.2011 01:00

Do Benátek, jak odjakživa říkáme Venezii, se samozřejmě můžeme vypravit bez jakékoli domácí přípravy (ovšemže i bez cestovního pasu; cesta se obejde bez výjezdní doložky a celního prohlášení, což pamětníky studené války nepřestane dojímat možná do smrti), a pak tím podivuhodným městem chodíme, eventuálně i plujeme, užasle, okouzleně se díváme na jeho stavby, potkáváme jeho obyvatele (spíše však turisty z celého světa) a necháváme na sebe působit atmosféru, jaká není jinde na světě, v žádných „Benátkách severu", nikde. Když si přibalíme solidní bedekr, neprohloupíme - prostě proto, že je dobré vědět, kdy zvednout hlavu, jakou sochu nepřehlédnout, jaký kostel neminout nebo čemu se obdivovat uvnitř. Právě teď takový pěkný průvodce péčí nakladatelství Paseka vyšel. Jmenuje se lakonicky Benátky a jeho ne úplně šťastný podtitul tvoří sedm slov: „Literární toulky městem umělců, hudby a karnevalu". Autorem textu na 414 stranách je Václav Fiala (nar. 1942), vzděláním právník, v současné době redaktor právnické literatury, tvůrce podobných „literárních průvodců" po Paříži (2002) a Vídni (2004).

O své práci říká: „Není dílem historickým, ale věnuje se životu slavných Benátčanů i návštěvníků města a stopám, které zanechali ve světové literatuře a umění. Umožní vám proniknout za fasády paláců a chrámů a odkrýt příběhy, jež se v nich odehrály. Poznáte zajímavé osudy, velké lásky i tragické příběhy, ožije před vámi doba rokokových Benátek, maskovaná karnevalová společnost, nádherné plesy, návštěvy císařů a králů, skandály na divadelních scénách i slavné premiéry, osudy operních hvězd a kastrátů, dobrodruzi, svůdci i falešní hráči, kurtizány píšící verše i oběti udavačů, které zmizely v temných vězeních."

Fialovy Benátky můžeme číst buď jako román, od první do poslední stránky (Úvod, San Marco, Castello, Canal Grande, Dorsoduro, Cannaregio, San Polo a Santa Croce, Ostrovy, Gondoly a gondoliéři, Češi v Benátkách, Benátští umělci, Zajímavosti, Významná data historie Benátek...), nebo jako chrestomatii, čítanku. Lze začít i od jmenného rejstříku. Zaujme nás třeba jméno Boris Pasternak - hle, v textu jsou dvě zmínky: 1) „Nádraží Santa Lucia/ Piazzale Roma/ Benátské nádraží Santa Lucia (Stazione ferroviaria Santa Lucia) je pojmenováno podle kostela svaté Lucie, který byl stržen v roce 1860. (...) Tudy přijel do Benátek v roce 1912 i ruský básník Boris Pasternak, odtud odjížděl Marcel Proust se svou matkou a sem míří v novele Thomase Manna Smrt v Benátkách spisovatel Gustav von Aschenbach, aby unikl z města napadeného cholerou." 2) „Corte Morosini / Campo Morosini / V hotelu nedaleko Campo Morosini bydlel v roce 1912 při návštěvě Benátek ruský básník Boris Pasternak. Boris Pasternak (1890-1960) nejprve..." Atd. V rejstříku narazíme i na Bertholda Brechta, míněn je Bertolt Brecht.

V kapitolce Češti v Benátkách, bohužel jen v chvatu nahozené, nepropracované, se potkáme s Karlem Hynkem Máchou, jenž, jak známo, došel roku 1834 z Prahy do Benátek pěšky, Janem Nerudou („Benátky dožily a nyní jako by i dodřímovaly poslední již svůj sen, kdo chce po benátsku žít, musí jen snít"), Vítězslavem Hálkem („Mluvě o hudbě večerní na náměstí Svatého Marka, musím dodat, že tu hrávají skoro výhradně jen české kapely"), Jaroslavem Haškem, Karlem Čapkem, Janem Zrzavým, Vítězslavem Nezvalem, Janem Werichem („Kdykoliv tam jsem, je mi dobře a nevadí mi, že nevím proč") a dalšími, ne však s Františkem Skálou, jenž se roku 1993 vydal v Máchových stopách do Benátek rovněž pěšky a vytěžil z té měsíc trvající cesty bohatě ilustrovaný deník. Do dalšího vydání by měl být (nejen) Skála dopsán, podobně by měla být v reedici průvodce po Vídni, bude-li jaká, rozšířena informace o Alici Masarykové: ta se v rakouské metropoli nejen narodila, nýbrž tam též byla za první světové války vězněna. To jen na okraj.

Kniha Václava Fialy je sice příliš objemná, příliš nekapesní na to, abychom s ní chodili po Benátkách, avšak do domácí knihovny i se všemi chybičkami a nedostatky patří - ať už jsme v tom zvláštním městě byli, ať se tam teprve chystáme vyrazit.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.56

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   srpen 2018

PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031