Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

23. 10. 2018
Rubrika: O zvířatech

Srnčím krokem

Autor: Jaromír Slomek

01.01.2011 01:00

Stalo se, že literatura zase jednou předběhla skutečnost. Před více než padesáti lety složil Jiří Šlitr písničku Potkal jsem jelena. Její slova napsal Miroslav Horníček, z jeviště Semaforu zněla poprvé ve hře Člověk z půdy (1959), pak přinejmenším ještě v pásmu Zuzana je zase sama doma (1961), už roku 1958 ji vydal na gramofonové desce Supraphon (Miloš Kopecký, Jiří Suchý, Vlasta a Viktor Sodomovi, Karel Vlach se svým orchestrem). Nejde o žádný hudební ani slovesný zázrak, ta „prapodivná divnůstka" se tehdy asi líbila především proto, že byla apolitická, „úniková", jak se říkávalo, absurdní, nonsensová.

Pro nepamětníky (čtou-li to nějací): „Včera v noci o půlnoci dole na Můstku na dva kroky znenadání uviděl jsem, dámy, páni, včera v noci o půlnoci dole na Můstku uviděl jsem, dámy, páni, prapodivnou divnůstku. Řekněte mi, co to bylo, co to znamená, když člověka oči šidí natolik, že v noci vidí náhle jelena? Jelene, oči máš zelené. A já v leknutí a zmatku přešel šikmo křižovatku. Jelene, jelene, jelene, oči máš zelené. Já přešel šikmo křižovatku, což je nedovolené! Jedna láhev nedopitá, druhá dopitá, proto koukám na parohy, proto vidím čtyři nohy. Jedna láhev nedopitá, druhá dopitá, proto vidím čtyři nohy, čtyři kopyta. Náhle je mi to tak líto, popadá mě vztek. Co mi brání, dámy, páni, s jelenem tím bez váhání dát se na útěk? Jelene, oči máš zelené, dovol, ať tě následuji, budem spolu v lesní sluji. Jelene, jelene, jelene, oči máš zelené, budem spolu v lesní sluji na dovolené, na dovolené, což je nedovolené."

K tomu skoro není co říci, bez nápěvu a roztomilého zpěvu Miloše Kopeckého (taky Karel Štědrý o nočním setkání s paroháčem zpíval, hůře) je to, jak říkával Josef Hiršal, „hrachovina". Nebyl by důvod se k písničce vracet. Jenže! To, co bylo kdysi vyfantazírováno, se nyní stalo. Nešlo o Prahu, nýbrž o Třebíč, na místě jelena byla srnka, stalo se ve dne, nikoli v noci. Rádio Jerevan trochu. Popěvek o události zatím nevznikl, jen novinová zpráva nazvaná věcně Do supermarketu vběhla srna. Přinesly  ji, jak se sluší a patří, lokální noviny (viz http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/do-supermarketu-vbehla-srna-20101227.html). Její plné znění:

Třebíč - Neobvyklý zákazník se objevil v pondělí dopoledne v supermarketu v Pražské ulici v Třebíči. Mezi zákazníky vběhla hlavním vchodem srna. Zaměstnanci prodejny zavolali na pomoc strážníky městské policie. „Zvíře se chovalo nebývale krotce. Vzhledem k tomu, že nebylo zraněné a nejevilo žádné známky nemoci, rozhodla se hlídka srnu odchytit," informoval mluvčí Ivan Přibík. „Vzhledem ke krotkému chování zvířete lze předpokládat, že uteklo z některé z poušovských zahrad, proto strážníci neobvyklého zákazníka naložili do auta a srnu v blízkosti zahrad vypustili do přírody," dodal mluvčí.

Hle, ve zprávě, snad aby byla zábavnější, je srnka vydávána za „neobvyklého zákazníka", a to hned dvakrát - asi pro případ, že roztržitý čtenář prvního „neobvyklého zákazníka" přehlédne, tak aby se alespoň jednou zasmál (slova „zákazník" užila autorka celkem třikrát). Dvakrát tam čteme i slovo „vzhledem". A dvakrát se ve zprávě setkáváme i s „mluvčím", dovídáme se jeho plné jméno a příjmení, jen není jasné, jde-li o mluvčího té velké srnčí samoobsluhy, nebo o mluvčího městských policistů. Blíže pravdě bude asi druhá možnost, nicméně jistota to není, když musejí mít mluvčího policisté, proč by ho nemohli mít prodavači a prodavačky? Slovo „strážníci" je tu, jak patrno, také dvakrát, „srna" dokonce - zahrneme-li do textu i titulek - čtyřikrát. Dvakrát se místo „srna" říká „zvíře".

Ze stylistického cvičeníčka víme, kde, kdy a co se stalo. Avšak to hlavní, totiž co si šel „neobvyklý zákazník" (lépe snad: „neobvyklá zákaznice") koupit, jsme se nedočetli. Jelení lůj? Srnčí hřbet? To už se pravděpodobně nikdy nedovíme, protože přivolaní ozbrojenci chudinku bez výslechu „vypustili do přírody" (v textu je naznačeno, že hlídka se zachovala velkoryse, mohla taky vetřelce na místě utratit). Ačkoli - kdo ví. Třeba ještě někdy na nákup srnčím krokem vyrazí. Pokud to všechno není kachna.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.9

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   říjen 2018

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031