Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

23. 4. 2018
Rubrika: O psaní

Jen v srdce zápal, chrabrost bohatýrů

Autor: Jaromír Slomek

30.10.2010 01:00

Státní znak zná každý, prezidentskou standartu skoro každý, zato jejich tvůrce Jiřího Loudu asi málokdo. Životní příběh muže, jenž se 3. října tohoto roku dožil 90 let, zachytil Miloš Doležal nejprve v deseti pokračováních rozhlasových Osudů (Vltava 2006), teď v knížce Jiří Louda: Svým dějinám neutečeme (vydal Radioservis, a. s., ve spolupráci s Českým rozhlasem; kapesní edice se jmenuje Osudy, svazek věnovaný Jiřímu Loudovi je už čtvrtý v pořadí, první bylo vyprávění Rudolfa Pellara, zaznamenané Hanou Soukupovou). 

Jiří Louda je noblesní pán, „distingovaný vzdělanec, heraldik evropského významu a válečný veterán". Ohlíží se za svým dlouhým a bohatým životem, vzpomíná na rodnou Kutnou Horu, život ve středostavovské rodině v letech Masarykovy republiky, líčí svůj odchod z nacisty okupované vlasti a válečná léta v severní Africe, Francii a Velké Británii, zatčení po roce 1948 a více než roční věznění na Mírově - bez soudu. Mluví o heraldice, jíž se od mládí věnoval a v níž se uplatnil. Hovoří skromně, nechlubí se úspěchy, nenaříká, neskuhrá, není ukřivděný. Je radostné a posilňující takovou knihu číst.

Miloš Doležal je o 50 let mladší než Jiří Louda; na stránkách http://www.rozhlas.cz/ se dočítáme, že „vystudoval Fakultu sociálních věd UK v Praze (1992), pracoval jako redaktor Perspektiv, asistent dramaturga Karla Krause v Divadle za branou II, hlídač azylového domu a plakátovač. Pravidelně spolupracuje s Perspektivami, Respektem, týdeníkem A2, Babylonem, Hostem aj. Básně a fejetony publikuje v polských literárních revuích. Autor a spoluautor řady rozhlasových pořadů a dokumentů z období války, komunistického teroru 50. let, uměleckých portrétů, literárních pořadů a rozhlasových kompozic (Atentát na Heydricha, Cesta do Saganu, Na množství nehleďte, Smrt gen. Luži, Případ Babice!, Proroci a služebníci, Sokolovo, Smrt v Kobylím dole, Český exil, Osudný krok Jana Masaryka, Nepokořený duch - M. Horáková, Skryté krystaly, Krok za krokem po českých místech magických", to pořád není všechno, zkraťme to. Miloš Doležal je také básník, napsal sbírku „Podivice (Arca Jimfa, 1995; druhé rozšířené vydání Atlantis, 1997)" a ještě několik dalších, „dále knihy fejetonů České feferony (Atlantis, 2000) a tři knihy rozhovorů s vězni komunistických a nacistických lágrů Cesty Božím (ne)časem (2003), Prosil jsem a přiletěla moucha (2004) a Proti zlému krompáč a lopata (2006). Spolupracoval na knize Zaradoval jsem se (vzpomínky mons. Antonína Bradny, Karmelitánské nakl. 2002)." Pilný hoch!

K monologu plk. Loudy dospěl Doležal nejspíše tak, že kladl otázky, avšak nakonec, když se mu dostalo odpovědí na ně, je smazal, škrtl. Při přípravě rozhlasového vzpomínání jistě stříhal, při přípravě knihy mluvené slovo zliterárnil, avšak ne příliš, jen do té míry, aby ráz poutavého vypravování nepotlačil. Text, jak říká v doslovu, redigovali společně.

Pěkná knížka - až na jednu trapnou drobnost, drobnou trapnost. V závěru nechává Miloš Doležal mluvit Jiřího Loudu takto: „V Evropě je mnoho národů menších než náš, a nenaříkají na svoji malost. Vzpomeňme na verše Nerudovy: ,Jsme malí, slabí - dosti těchto řečí! Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru, a malý ten, kdo zná jen malý cíl.‘" Pan Louda má v kmetském věku právo na chřadnoucí paměť, pan Doležal ve středním věku ne. Jak je možné, že neví, kdo ty verše napsal a jak přesně znějí? Nuže, nikoli Jan Neruda, nýbrž Svatopluk Čech. Na báseň Dosti nás (z Jitřních písní, 1887) absolvent FSV UK dosud nenarazil? Ani odpovědný redaktor v tiráži knížky jmenovaný? Nechce se tomu věřit.

Tak pro pořádek: „Jsme slabí, malí - Dosti těchto řečí!/ Jen kdo tak zoufá, sláb a malý jest./ Oč byla Hellas, byla Roma větší,/ než skrání nesmrtnou se dotkla hvězd?// Jak směšné byly našich předků cepy,/ když celý svět se zdvihl proti nim,/ a hle, svět celý zdrtil vůdce slepý/ a Táboru se klonil věčný Řím.// Jen v srdce zápal, chrabrost bohatýrů,/ a budem vojsko netušených sil!/ Sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru,/ a malým ten, kdo zná jen malý cíl."



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.5

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   duben 2018

PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30