Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

23. 10. 2018
Rubrika: O psaní

Kdo si zaslouží rodný dům?

Autor: Jaromír Slomek

09.10.2010 01:00

Knihu nazvanou Rodné domy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku napsal RNDr. Jiří Martínek a vydala ji Olympia, nakladatelství zaměřené na leccos, dosud však stále ještě též na sport a turistiku. Rodnými domy myslí autor objekty, v nichž se narodily významné osobnosti: umělci, vědci, veřejní činitelé, sportovci... Takové stavby, jak víme, jsou buď neoznačené, nebo opatřené pamětní deskou, eventuálně přeměněné, jak říkají Rusové, na „dom-muzej", to jest s trvalou, obvykle za nevelký poplatek přístupnou expozicí, jež daného velikána přibližuje tradičním způsobem: dobovým mobiliářem, osobními věcmi, dokumenty, fotografiemi, obrazy, plastikami a dalšími exponáty. „Rodné domy," všiml si pan Martínek, „nejsou stejné. Někde je to budova zapadlá vedle mnoha dalších, že si pamětní desky ani nevšimnete, někde zchátralý domek na předměstí, někdy je ovšem dům sám o sobě památkou (třeba lidové architektury), někde je deska umístěna na radnici, protože domek samotný už nestojí..." Dále pan Martínek tvrdí: „Množství rodných domů a domků je takřka nevyčíslitelné - slavných (či aspoň trochu známějších) Čechů bylo tolik, že se v žádném případě nevejdou do jednoho svazku. Vždyť jen heslář akademického Biografického slovníku českých zemí (vydávaného Historickým ústavem AV ČR) eviduje na 25 000 významných Čechů a Češek!" A tak autor vybral „ty nejdůležitější - rodné domy nejvýznamnějších osobností z různých oborů".

Těžko si představit turistu, který by jezdil a chodil českou krajinou pouze s úmyslem vyhledávat rodné domy slavných. Ačkoli - kolega Ivan Motýl napsal před třemi lety pěknou reportáž Rodná hnízda vládců republiky (viz TÝDEN č. 43/07), poctivě navštívil deset míst, z toho jedno v Bratislavě, připomněl, že v Zákolanech poblíž samoobsluhy stojí rodný dům Antonína Zápotockého a „je stále opatřen pamětní deskou", v Praze-Letňanech našel v ulici Beranových dům č. dům 82, kde se roku 1904 narodil Antonín Novotný, a za rodiště Václava Klause označil činžovní dům v Praze 2 v Jugoslávské ulici č. 11. To pana Martínka zajímali če(skosloven)ští prezidenti jen výběrově. Zápotocký, Novotný ani Klaus ne, Masaryk, Beneš, Hácha (Trhové Sviny mu prý odhalily pamětní desku „až v r. 1995", to je polopravda, pamětní deska - jiná - tam už byla za protektorátu), Gottwald, Svoboda a Havel ano.

Tato nesystematičnost, nedůslednost a nepečlivost je příznačná pro celý text. Nejde jen o literní drobnosti typu Uprka/Úprka, Buchar/Buchara (1. pád), „Zdeňka Řehořa" či „Nobelova cena, na níž byl navrhován", ty měla pohlídat odpovědná redaktorka. Důležitější je otázka po kritériu výběru. Tedy: kdo patří do dějin? Například nejslavnější rodák děčínský (na domě v areálu děčínského zámku nelze přehlédnout výraznou desku s nápisem „ZAKLADATEL/ Dr. Miroslav TYRŠ/ * 17. 9. 1832/ SOKOLSTVA", zájemci mohou navštívit Tyršovu světničku) mu nestál za zmínku, zato čtenářům prozrazuje, kde se ve Vratislavicích nad Nisou narodil Konrád Henlein (v rejstříku jmenném ho nezaznamenává, což nejspíše nebude rafinovanost, spíše lajdáctví; ani Guth-Jarkovský, rodák z Heřmanova Městce, geodet a kartograf 19. století Karel Kořistka, rodák z Březové nad Svitavou, či obrozenský lékař Jan Theobald Held, rodák z Třebechovic pod Orebem, tam nejsou uvedeni, ačkoli v textu na ně narazíme). Z českých velikánů pominul vedle Tyrše mimo jiné Václava Černého, Josefa Bohuslava Foerstera, Františka Halase, Vladimíra Holana, Josefa Václava Myslbeka, Antonína Slavíčka, Františka Xavera Šaldu... Jsou takoví Julius Fučík, Vojtěch Hřímalý či Ernst Neuschul významnější než výše uvedení?

O Ludvíku Svobodovi čteme: „...a byl to Svoboda, kdo se zasloužil o nástup komunistů v únoru 1948 tím, že armáda nezasáhla." A o Karlu Klapálkovi: „Již od r. 1944 měl generálskou hodnost a zasloužil se o neutralitu armády v únoru 1948." Povedené! Ale čteme ještě horší věci. „Když (Karel Havlíček Borovský) 29. července 1856 v Praze zemřel, měl na Olšanských hřbitovech jen skromný pohřeb s účastí prakticky jen nebližších." Jeje, jak může někdo napsat a jiný v textu ponechat takovou pitomost?

Ještě že je ta kniha (jen s osmistránkovou fotografickou přílohou, zase výběr!) topograficky spolehlivá, podle map Klubu českých turistů, na něž důsledně odkazuje, se lze na všechna místa jistě snadno dostat. 



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.64

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   říjen 2018

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031