Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

23. 10. 2018
Rubrika: O psaní

Rozjeté tsunami

Autor: Jaromír Slomek

17.07.2010 01:00

„Ministři rozjeli personální tsunami," sdělily ve čtvrtek 15. července na první stránce (v „otvíráku", jak říkají žurnalisté) Lidové noviny. Ta slova jsou koneckonců  k dispozici i na http://www.lidovky.cz/. Hle, nestačí napsat, že na ministerstva přicházejí s novými ministry noví úředníci (třeba: „Ministerstva: příval nových lidí"), to je nudné jako ministerské kanceláře, ani titulky „Střída na ministerstvech" či „Průvan na ministerstvech" už dnes, jak patrno, nemají šanci. „Personální zemětřesení" (klišé, ovšem) také nebylo shledáno dostatečně působivým, a tak musel přijít trumf: „personální tsunami". Co je „personální", ví samozřejmě každý: „týkající se osob(y)", jak říká lapidárně Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Na výklad slova „tsunami", jež k nám došplíchlo z japonštiny, potřeboval Nový akademický slovník cizích slov 139 písmen: „(zvl. v Tichém a Indickém oceánu) dlouhé a ničivé mořské vlny charakteristické velkou rychlostí, obrovskou délkou a značnou výškou, obyč. způsobené zemětřesením". Tsunami, jak známo, smete všechno z cesty, a tak na našich ministerstvech - bereme-li Lidové noviny vážně, byť o titulkové nadsázce víme svoje - nezůstane kámen na kameni, všichni staří zaměstnanci do jednoho odejdou a na uvolněná místa nastoupí noví lidé. Nebo ne?

Ale nechme tsunami tsunami (či cunami cunami, jak lze taky česky psát), je to ostatně novic v naší slovní zásobě, čeština se bez tohoto apelativa tisíc let obešla, teď ho adoptovala a musí si ho vychovat. Spíše se zastavme u slovesa „rozjet". Ministři totiž „personální tsunami" nevyvolali, nerozpoutali, ba ani nenastartovali, oni ho přímo „rozjeli". Jak jinak! V české publicistice se dnes „rozjíždí" skoro všechno. Dříve, ó jé, to byla jiná, rozjíždělo se toho podstatně méně, například hroudy na poli nebo kadáver na silnici, rozjížděl se stojící vůz, vlak, automobil i bicykl, s kopce (dobrá, z kopce) se rozjížděly sáňky, rozjížděli se hosté do svých domovů, pokud se nerozcházeli, jak se říká, po svých. Rozjížděla se však také (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost) „výroba, soutěž". V tomto významu („začít intenzivně rozvíjet, rozběhnout") bylo sloveso označeno výmluvnou zkratkou „hovor.". A nezapomeňme na nožky! Ano, také ony se mohou rozjíždět (jsme v Příručním slovníku jazyka českého, viz http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php): „Hlava padá, a nožky se rozjíždějí," napsala pěkně Jarmila Glazarová. Pro pořádek budiž řečeno, že mínila hlavu i nožky ovčí. A z téhož slovníku ještě něco: „Sedmkrát tři je -" rozjížděla se dívenka, až náhle vyrazila: „dvacet jeden" (Jindřich Šimon Baar). Vida. 

Dnes je sloveso „rozjíždět" mediálním mazlíčkem, těžko říct, proč se mu to stalo, jisté je, že na ně narážíme co chvíli - v médiích tištěných i netištěných. „Zakladatelé Óčka rozjeli další televizi" (http://www.e15.cz/) arciť neznamená, že nějací lidé koly svých automobilů - snad z rozmaru, snad z protestu - nikoli poprvé rozdrtili televizor, kdepak, tady byl uveden do provozu nový televizní kanál. Bez slovesa „rozjet" by se taková událost snad ani nemohla uskutečnit. Podobně „Šojdrová rozjela petici proti adopci dětí homosexuály" (http://www.euportal.cz/) neznačí, že lidovecká činovnice vystavila jistou písemnou žádost kontaktu s pneumatikou, pneumatikami dopravního prostředku, za jehož volant či řídítka usedla. To by paní Šojdrové musela být taková petice protivná. Jenže nebyla, ba právě naopak („Michaela Šojdrová nesouhlasí s umožněním adopcí pro registrované partnery"), titulek hlásá, že petici ne-li iniciovala, tedy začala šířit, uvedla v život. Inu, „rozjela" ji. Jako výrobu, jako soutěž.  A do třetice. „Nejbohatší Čech chce rozjet nového mobilního operátora" (http://mobil.idnes.cz/). Kouzlo nechtěného! V textu pod citovaným titulkem se objevilo i ne právě často užívané slovo „rozjetí": „Podle dobře informovaných lidí z telekomunikační branže (...) manažeři zjišťují možnosti spolupráce se stávajícími mobilními operátory a možnosti rozjetí takzvaného virtuálního mobilního operátora."

„Možnosti rozjetí" jsou ve svobodné společnosti neomezené. Jak malicherné je pozastavovat se nad našimi čackými ministry, kteří „rozjeli personální tsunami".



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.74

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   říjen 2018

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031