Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

21. 6. 2018
Rubrika: O zvířatech

Velrybáři

Autor: Jaromír Slomek

03.07.2010 01:00

O „velrybářích" jsme toho jako suchozemci asi nikdy mnoho nenapovídali. Pravda, to slovo jsme znali z četby, avšak ve společenské konverzaci, málo platné, moc neběhalo. Patřilo spíše do jazyka psaného než mluveného. Například roku 1873 se psalo v Lumíru (jak víme z lístkovnice Ústavu pro jazyk český a z Příručního slovníku jazyka českého, viz http://bara.ujc.cas.cz/psjc): „...zima r. 1872 přikvapila na sever příliš záhy, tak že veliký počet norvežských velrybářů sevřen ledem." Slovo „velrybář", dobovým pravopisem „welrybář", zařadil do svého slavného Slovníku česko-německého (1835-1839) Josef Jungmann: „welrybář" byl prostě ten, „kdo chytá welryby" (= čtvrtý pád čísla množného od slova welryba i welryb - nominativ plurálu onoho archaického maskulina byl samozřejmě „welrybi": „dva welrybi", ale „dvě welryby"). „Welrybářka" byla podle Jungmanna „žena welrybářova", „welrybařiti" znamenalo v těch přehledných dobách „welrybářem býti", navíc slovník zachycuje i mezitím zaniklé slovo „welrybice", což byla, ano, ano, „welrybj samice".

Ve Slovníku spisovného jazyka českého je „velrybář" jednoduše „lovec velryb", Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost už „velrybáře" nezná (zato zná i ve vydání z roku 2005, hahaha, „pevnou družbu národů" či „družební závod", vše na str. 71 v hesle „družba"), z jeho sránek vylovíme leda „velrybu" („obrovský bezzubý kytovec"). Přitom v takovém Patnáctiletém kapitánovi se s velrybami a velrybáři potkáme hned na první stránce (SNDK 1968, překlad Václava Netušila): „Velryba grónská začla vymírat a velrybáři se musili zaměřit na lov plejtváků nebo hrbounů, obrovských to savců, i když to byl lov velmi nebezpečný."

Jak už to v jazyce bývá, slovo užívané v dobrodružných románech a reportážích dostalo nádavkem ke svému významu starému ještě nový, přenesený. A „velrybáři" se to v jazyce současných českých politiků, politologů a žurnalistů začalo hemžit. Někdo ten výraz - zatím - klade do uvozovek, například někdejší premiér Topolánek („Musíte pokračovat ve změnách, které jsme započali tím, když jsme omezili vliv ,velrybářů‘," napsal tuhle svým stranických druhům, delegátům kongresu ODS), jiní už se s uvozovkami neobtěžují, například publicista a nově i politik Radek John: „Konec kmotrů, velrybářů, tajných lobbistů, podnikatelů s utajovaným, ale o to silnějším vlivem na českou politiku" - viz John na kongresu (rozumí se na témže kongresu ODS, pozn. J. S.): Kmotrové a velrybáři musí skončit, http://www.aktualne.cz/ 19. 6. 2010. Podobně žurnalista Jiří Leschtina (http://www.ihned.cz/ 31. 5. 2010): „I když ODS ztratila osm set tisíc voličů, Nečasova šance na proměnu strany spíše vzrostla. Pokud ovšem přejde do útoku dřív, než se otřesení kmotři a velrybáři vzpamatují."

Kmotři jsou šéfové mafie, to už ví každý, ale kdo jsou velrybáři? Martina Machová definovala „politické velrybářství" jako „účelové přijímání členů pro mocenské hry politiků" (http://www.aktualne.cz/ 10. 12. 2009). Proč zrovna „velrybářství"? Proč ne jen lov, eventuálně rybolov? Snad proto, že když se u nás řekne rybář, představíme si spíše neškodného podivína s prutem, nikoli člověka, jenž loví ve velkém, jemuž je (mořský) rybolov obživou. Nemáme si tedy pod označením „velrybář" spíše než harpunáře představit velkorybáře, jenž do svých sítí úspěšně chytá, řečeno s Vančurou, „vše, co je oploutveno"? („Velrybárna" je ostatně podle Příručního slovníku jazyka českého „velká rybárna".) Kde je počátek?

S datem 19. 12. 2008 vyšel na stránkách http://zpravy.idnes.cz/ článek Ondřeje Šťastného s titulkem „Prozradit identitu Velrybáře, lovce duší pro ODS? Vy jste se zbláznil". Začíná takto: „Vcházím do zájezdní restaurace U Pramene na okraji Teplic. (...) Právě tady bylo 3. prosince epicentrum největšího případu politické korupce poslední doby. Pilo se na heslo Velrybář. Neznámý lobbista sem v několika autobusech svezl na důležitou okresní schůzi ODS dělníky v montérkách a studenty. Ti byli členy strany jen pár hodin. ,Divný zájezd, nalévali jsme zdarma každému, kdo řekl heslo Velrybář. Někteří se pěkně zřídili,‘ vzpomíná mladá servírka Petra. Rychlokvašení občanští demokraté dostali jasný úkol: během popíjení na schůzi správně zvednout ruku a nominovat ministra zemědělství Petra Gandaloviče na místopředsedu strany. Odměna? Od jistého ,Velrybáře‘ dostali až tři tisíce korun a pití zdarma."

Nuže? Až se bude jednou sčítat, co dala ODS lidstvu, nesmí se vedle gigantů evropské politiky zapomenout na nový význam slova velrybář.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8.74

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   červen 2018

PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930