Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

20. 4. 2018
Rubrika: O špatných věcech

Cvrčkova mluvnice

Autor: Jaromír Slomek

26.06.2010 01:00

Co je mluvnice, všichni víme, nevíme-li, alespoň to tušíme, a pokud tápeme, Slovník spisovného jazyka českého nám to snad poví: „1. součást stavby jazyka obsahující souhrn zákonitostí týkajících se změn slov a spojování slov ve věty; mluvnická stavba jazyka; gramatika: zkoumání, studium m.; zákonitosti české m. 2. nauka o mluvnické stavbě jazyka; kniha, příručka obsahující její popis a rozbor; gramatika: m. historická, srovnávací; nově zpracovaná m. češtiny; školní m. 3. ob. žert. ústa: zavři m-i!; m-i jsem měl otevřenou (Rais) žasl jsem: má dobrou m-ci vyřídilku; - expr. zdrob. k 2 mluvnička, -y ž." Tolik slovník z 50. a 60. let dvacátého století. Novější Slovník spisovné češtiny („normalizační", ve svobodných poměrech přebroušený a přelakovaný, aby vypadal jako nový, nakonec vydávaný i v tomto veselém století) připisuje slovu „mluvnice" také tři významy, ne však tytéž: „1. soubor zákonitostí, pravidel týkajících se soustavy slovních tvarů a ustálených způsobů tvoření vět; (v širším slova smyslu) stavba jazyka vůbec: m. (spisovné) češtiny; česká m. 2. nauka o mluvnické stavbě jazyka: historická, srovnávací m. 3. kniha obsahující její popis a rozbor: třetí vydání m." Co z toho plyne? Jednak to, že definice mluvnice není jednoduchá, jak by se mohlo zdát, jednak to, že ve významu „ústa" či „vyřídilka" už to slovo asi neběhá, sotva dnes bývá někdo upovídaný vyzýván, aby tu svou „mluvnici" konečně zavřel.

Knihu nazvanou Mluvnice současné češtiny 1 (s podtitulem Jak se píše a jak se mluví) předložil veřejnosti díky velkorysosti Nakladatelství Karolinum Václav Cvrček jako vedoucí autorského kolektivu „z Filozofické a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy". Pod dílem je kromě magistra Cvrčka podepsáno ještě osm autorů, v lingvistických kruzích je z nich nejznámější univerzitní profesor Petr Sgall. „Cvrčkova mluvnice" (bude se jí tak říkat?) je příručkou kuriózní. Je - slovy propagujícími ji na zadní desce snad trvanlivého paperbacku - „prvním gramatickým popisem naší mateřštiny, který není založen jenom na povědomí autorů o jazyce kolem nás, ale na studiu rozsáhlých souborů reálných promluv a textů. Tyto texty - uspořádáme Ústavem Českého národního korpusu - odrážejí skutečnou podobu současného mluveného i psaného jazyka. Výsledkem je materiálově založená moderní publikace, která nepodává obraz o tom, jak by jazyk vypadat měl, ale o tom, jak skutečně mluvíme a píšeme. Čtenář si tak může sám udělat obrázek o tom, jaké způsoby vyjadřování jsou obvyklé a vhodné pro určitou situaci a které prostředky jsou naopak nevšední či v daném kontextu nepreferované." Není roztomilé, jak si to autoři malují? Kniha podává obraz, čtenář si může udělat obrázek.

Tak například v kapitole 7.1.7 Vzory substantiv se dočteme o vzoru „had". V přehledné tabulce vidíme, že 7. pád čísla jednotného zní „had-em", 7. pád čísla množného „had-y / had-ama". A k tomu pod tabulkou: „Psaná čeština: skoro vždycky (had)y / Mluvená čeština: (had)y 5 %, (had)ama 95 %. Poměry se můžou lišit podle povahy lexému, s nímž souvisí jeho využití v různých textových typech. Např. v mluvené češtině je jen tvar klukama, který převládá nad tvarem kluky i v češtině psané." Tvrzení, že "v mluvené češtině je jen tvar klukama" je troufalé. Pomineme-li skutečnost, že v mluvené češtině existuje i tvar "klucima", nemůžeme přece nikdy říct, že jiný tvar (zde tedy spisovný "kluky") neexistuje. Jak to, korpusoví lingvisté, víte? Zatím v sobě nemáme čipy, které by od narození do smrti zaznamenávaly všechno, co vyslovíme.

Jinde (7.2.2.3 Smíšené skloňování adjektiv. Přivlastňovací přídavná jména) čteme například toto: "Oproti psané češtině ale můžeme sledovat převahu tvarů otcovejch, -ejm, -ejma, matčinejch, -ejm, -ejma i častější výskyt dlouhých tvarů v nepřímých pádech sg. (př.: v Myslíkový ulici, do Kaprový ulice, tátovýmu kmarádovi)..." No dobře, s matčinejma kloboukama, v Myslíkový ulici. Co s tím budete, gramatici, dělat? Kodifikovat? Povýšíte hovorovou češtinu na spisovnou? A v které pětiletce, prosím?                      



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  7.76

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   duben 2018

PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30