Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

24. 9. 2018
Rubrika: O psaní

Pólokošile

Autor: Jaromír Slomek

22.05.2010 01:00

Co je to etymologie, víme. Co je to lidová etymologie, říká nám Encyklopedický slovník češtiny (2002) těmito slovy: „Mylné, zpravidla nahodilé spojování slova etymologicky neprůhledného se slovem formálně nebo významově podobným, geneticky však odlišným." Myslíme-li si například, že polokošili se říká polokošile proto, že je to něco mezi košilí a trikem, napůl košile, napůl triko, zkrátka poloviční košile, jsme vedle jako jedle. Jsme v zajetí lidové etymologie.

Pěknou práci o lidové etymologii napsal a v Karolinu vydal Jiří Rejzek (nar. 1964), autor Českého etymologického slovníku (2001), příručky v jistém smyslu převratné, protože v ní nacházíme i výklad o původu těch slov (vulgárních, hrubých, expresivních, tabuizovaných, nazvěme si je, jak libo), jimž se naše předchozí slovníky, nejen etymologické, štítivě vyhýbaly. Studie Lidová etymologie v češtině dostala nenápadnou knižní podobu (obálka je, pardon, naprosto nepřitažlivá, bez jediného nápadu, to snad i manuály k pračce vypadají přitažlivěji), sešit ani ne stopadesátistránkový, pokud na něj u „lepších knihkupců" vůbec narazíme, spolehlivě přehlédneme. Když ho však v obchodě přece jen objevíme a posléze zakoupíme, budeme odměněni radostným čtenářským zážitkem. Výklad členěný do tří hlavních kapitol a řady podkapitol je čtivý i pro laiky, což je dáno jak přitažlivostí tématu, tak autorovým uměním popularizace.

S polokošilí, abychom se vrátili k nakousnutému, se to má takto (narazíme na ni dvakrát ve výkladu, potřetí v samostatném slovníkovém hesle, počtvrté a naposled samozřejmě v rejstříku): po definici „sportovní košile (tričko) s krátkými rukávy, límečkem a krátkým zapínáním" následuje: „Výraz chybí v SSJČ i SSČ, přesto je široce znám a užíván (13 výskytů v SYN2000, srov. I internetový vyhledavač Gogole). Motivace pojmenování se zdá být (sic!) jasná - polokošile je něco mezi košilí a tričkem (má límeček a zapínání u krku, je ale z pleteniny a obléká se přes hlavu). Podobná motivace je ovšem nezvyklá - v oblasti odívání máme jen polobotky a polokožich (něco bychom sice ještě našli v poezii Emanuela Frynty, totiž „polokabát, pět polokravat a k pološlím polospodky", ale to je opravdu jen nevážná odbočka, i když úplně nesmyslná snad ne, protože se tu přece pohybujeme v rovině jazykové, nikoli věcné, pozn. J. S.) a v obou těchto případech jde o velikost (nižší boty, resp. kratší kožich). Skutečný původ slova vyjde najevo, když zjistíme, že v němčině se pro podobný druh oděvu užívá výrazu Polohemd, v angličtině polo shirt. První část naší složeniny tedy není totožná s naším polo-, ale s angl. polo ‘hra na koních s míčem a pálkami‘ indického původu. Do češtiny byl název hry přejat jako pólo (později přeneseno i na vodní pólo), ve složenině polokošile (což je vlastně polokalk) však díky homonymii s první částí našich častých složenin s polo- a okamžité interpretaci slova zůstalo -o- krátké. Nejednoznačnost výrazu polokošile i ztráta povědomí o vlastnostech původního denotátu vedla k tomu, že se tohoto označení užívá i pro různé jiné podobné výrobky, lišící se v některých znacích od výše uvedeného vymezení (k tomu podrobně Rubín 1974)."

Nuže, takto to v Rejzkově Lidové etymologii v češtině vypadá. Dočteme se v ní o také o etymologii „učené" či „bakalářské", o žertovné etymologii („harašení" jako „zlehčující překlad" anglického harassment je autorem připsáno Josefu Škvoreckému) a také o etymologii básnické (Miloslav Topinka: „Moře tě umoří,/ ráno zraní,/ upíři upijí...") či o etymologii dětské. A ještě o mnohém dalším.

Kdo chce vědět, proč je capart capartem, chabrus chabrusem a „mladá, čilá žena, dívka" křepelkou, v Rejzkově Lidové etymologii v češtině to najde. A také třeba to, kdo byl původně „skopčák" a jak čeština přišla k výrazu „fungl (nový)". V prvním případě dojdeme ke kopci, nikoli skopci, ve druhém k čemusi novému jako třpytivý hřebík (tedy v němčině: „funkelnagelneu"). Také práce pana Rejzka je fungl nová (téma lidové etymologie „dosud nebylo v české lingvistice důkladněji zpracováno") - a navíc v ní autor mnohokrát uhodil hřebík na hlavičku.         



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.72

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   září 2018

PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930