Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

20. 4. 2018
Rubrika: O špatných věcech

Pernes

Autor: Jaromír Slomek

17.04.2010 01:00

Český (či moravský, jak uvádí Wikipedie, ach jo) historik Jiří Pernes, výjimečný leda málo frekventovaným příjmením, poskytl v minulých dnech rozhovor bezplatně dostupnému deníku E15. Redaktor (?) Pavel Otto mu položil devětadvacet otázek, na ně nový ředitel Ústav pro studium totalitních režimů (a mimo jiné loňský neúspěšný uchazeč o poslanecké křeslo v Evropském parlamentu za jakousi moravskou stranu) odpověděl, jak uměl.

S dotazem „Na výroku, že studium Večerní školy (sic!) marxismu-leninismu byla prkotina, trváte?" si poradil takto: „Ano. My, kteří jsme prožili celých 40 let komunismu, víme, jaké to bylo(,) procházet politickou masáží. Začalo to v dětství. Na vysoké školy jsme museli dělat zkoušky z marxismu-leninismu (tady snad chtěl historik říci „na vysoké škole jsme museli...", protože součástí přijímacích testů a pohovorů marxismus-leninismus nebýval, učení takto pojmenované se přednášelo a zkoušelo právě až v průběhu vysokoškolského studia, bylo součástí nejen takzvaného „společného základu", nýbrž i státních závěrečných zkoušek, pozn. J. S.), na vojně chodit na politická školení. Zároveň jsem měl v papírech uvedeno, že tato školení nesmím vést. Na to jsem nebyl politicky spolehlivý. Nikdy jsem nebyl členem KSČ ani kandidátem na člena. Jednoho dne za mnou přišli a řekli: Vyber si. Buď budeš studovat VUML (ano, Večerní univerzitu marxismu-leninismu, kursy se skutečně jmenovaly takto nadneseně, nebyla to tedy Večerní škola marxismu-leninismu, jak nepřesně uvedl tazatel, pozn. J. S.), anebo nebudeš dělat ředitele. Podotýkám, že jsem měl pět podřízených. V sedmdesátých a osmdesátých letech tato školení absolvovalo třicet až čtyřicet tisíc lidí ročně. A ti, kteří tehdy chodili do základní školy, mi to nyní vytýkají. Mají právo mě soudit, když nevědí, jak by se sami zachovali?"

Poslední dvě věty stojí za pozornost, ty před nimi jsou - jazykem docenta Pernese - „prkotina". Protože tazatel Otto v závorce neuvedl, co se pro naznačení ironie někdy psává, tedy „smích" nebo „směje se", nepochybujme o tom, že citované odpovědi byly míněny i řečeny zcela vážně. Co si s nimi počneme? Všichni jsme přece někdy chodili do základní školy, a když jsme vyrostli, stali se z některých profesionální historikové, dějepisci, lidé, kteří (teď jsme ve Slovníku spisovného jazyka českého) „píší dějiny". A co jsou dějiny? Stále SSJČ: „Souhrn minulých dějů, událostí, vývoje nějakého celku; vypsání těchto dějů."

Také náš moravský historik „vypisuje děje", také on hodnotí a soudí. Napsal řádku knih, mezi nimi i výklad pro děti Československo 1946-1992 (Albatros 1997). V něm se zabývá rovněž lety, kdy sám navštěvoval základní školu (tu dobu nejprve viděl „v přímém přenosu" dětskýma očima, později se v knihách, dobovém tisku, archivech, eventuálně v nějaké, ehm, diplomové práci dočetl více, udělal si objektivnější obraz - a ten předložil čtenářům). Jistě ho ani na chvíli nenapadlo omluvit se za to, že vstupuje na tenký led, když se rozepisuje dokonce o časech, které sám neprožil (jak jinak by však mohla historiografie vůbec existovat?); stěží mu přišlo na mysl, že jeho pohled na padesátá léta, kdy (narozen 1948) teprve rozum bral, by mohl být zkreslený. Nenapsal: „Milé děti, kluci a holky, čtenáři a čtenářky mé knížky, teď následuje taková problematická kapitola. V letech, o nichž vám budu na dalších stránkách vyprávět, jsem byl maličký, a tak, odpusťte, nebudu raději soudit Gottwalda, Zápotockého či Novotného za to, že nechali popravit nejen své politické odpůrce, ale dokonce i své věrné a oddané soudruhy Slánského, Clementise a další, víte, děcka, nemám na to právo, bůhvíjak bych se tehdy na Gottwaldově místě zachoval já."

Zkraťme to. Pernesova námitka, že mu dnes lidé mladší než on vytýkají něco, co udělal v letech své dospělosti a co oni mohou znát leda z dějepisu, protože se to stalo v době jejich dětství, jinošství, dívčenství, je absurdní a (moravského) historika nehodná.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8.48

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   duben 2018

PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30