Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

18. 11. 2018
Rubrika: O politice

Veselé oživení, potlesk

Autor: Jaromír Slomek

12.09.2009 01:00

Před padesáti lety pobýval Nikita Sergejevič Chruščov, tehdy první muž Komunistické strany SSSR (a také předseda rady ministrů), ve Spojených státech amerických, kam ho pozval prezident Dwight Eisenhower. Aby z toho něco měl český čtenář, nabídlo mu Státní nakladatelství politické literatury knížku nazvanou Návštěva N. S. Chruščova v USA (Projevy a dokumenty; 15.-27. září 1959). Tak se svazek o 186 stranách - vydaný nákladem 80 600 (!) výtisků a prodávaný za 3,80 Kčs - nazývá na obálce i titulním listě, pouze v tiráži najdeme důležité upřesnění: „Sestaveno podle materiálů z Rudého práva a Pravdy." Inu ovšem, to dá rozum, že se nepřekládalo z The New York Times či Newsweeku. Muselo to být docela zábavné čtení už tehdy.

Chruščov se vyjadřuje jako komunistický činovník, libuje si v polopravdách, jeho slovník se neobejde bez frází (mluví o „vítězství našich dobyvatelů vesmíru", považuje ho za „výsledek hrdinného úsilí všeho sovětského lidu", tři roky poté, co si sovětští vojáci zastříleli do Maďarů v ulicích Budapešti, bez uzardění tlachá o „boji za zlepšení vztahů mezi našimi zeměmi, za mír mezi všemi národy", o tom, že „Sovětský svaz je pro rozvíjení vztahů mezi zeměmi na základě zásad mírového soužití" atd. - pro pořádek dodejme, že berlínská zeď dosud nestojí, karibská krize teprve přijde), současně myslí i hovoří jako prohnaný mužik, pohotový venkovský filuta, žváč, jenž obratně dovede odvést řeč od tématu.

V Národním tiskovém klubu ve Washingtonu odpovídal Chruščov na otázky novinářů. V citovaném sborníku je počátek debaty cenzurován, totiž pouze parafrázován: „První otázka, týkající se kulturu osobnosti J. V. Stalina, měla zjevně provokační charakter." Jak dotaz zněl, nevíme. Následuje jen Chruščovova odpověď. Dál už je to estráda: „OTÁZKA: Co je cílem vaší cesty do Pekingu po návštěvě ve Spojených státech? N. S. CHRUŠČOV: To je zřejmě ,nejsložitější‘ otázka. (Smích v sále.) Soudruzi... promiňte, jsou tu soudruzi i pánové. (Smích v sále.) Zvyk se nezapře. Navíc jsou zde naši sovětští novináři a v rozhovoru s nimi jsem zvyklý používat slova ,soudruzi‘. Je to obvyklé oslovení. Kromě toho bych se nechtěl zříkat předpokladu, že i mezi vámi jsou přítomni ti, kdo by neprotestovali, kdybych je nazval soudruhy. (Oživení v sále.) Tedy, a obracím se k vám - pánové (smích), myslím, že novináři nejen píší, ale také čtou. (Smích.) A jestliže novináři čtou, pak si musí pamatovat, že 1. října 1959 bude desáté výročí ode dne, kdy se uchopila moci americká dělnická třída... Tak vidíte a teď řeknete, podívejte se, na co Chruščov myslí (smích), to jsme ho přistihli (smích)..., kdy se čínská dělnická třída a pracující rolnictvo Číny uchopili [sic!] moci."

Když pro něho uspořádal oběd starosta New Yorku, plkal první tajemník ÚV KSSS takto: „Děkuji vám, pane starosto, za čest, kterou jste mi dnes prokázal. Tak tak, že jsem vás neoslovil Roberte Petroviči Wagnere. Když jsem v mládí pracoval v továrně, byl tam ředitelem inženýr, který se jmenoval Robert Petrovič Wagner. (Veselé oživení, potlesk.) Nezaměňuji vás samozřejmě s oním dřívějším Wagnerem, máte jen stejná jména a příjmení. (Smích.)" A v newyorském Ekonomickém klubu rozkládal: „Pamatujte jen na jedno: v životě se stává, že některá příliš vybíravá nevěsta promešká svůj čas, zůstane strou pannou a vyjde naprázdno. Tím důležitější je v obchodním životě nepřipodobňovat se k takovým nerozhodným panenkám. Zde jako nikde platí pravidlo zvěčněné v anglickém přísloví: ,Kdo dřív přijde, ten dřív mele.‘ I my o tom máme přísloví: „Opoždění hosti dostanou jen kosti.‘"

Z citované knížky je zřejmé, že Američané pohlíželi na Chruščova (v anglické transkripci „Khrushchev") jako na komickou figurku („Myslím si například, že jednou nastane doba, kdy se den vítězství Říjnové revoluce stane začátkem letopočtu", „Komunismus - to je věda"). Teprve později jim došlo, že to není tak neškodný paňáca, jak sám sebe prezentuje. Vždyť stál v čele jaderné diktatury. Naštěstí, jak se zpívá v jedné americké lidové písni, počeštěné Voskovcem a Werichem, „už je to fuk a za námi".



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.23

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   listopad 2018

PoÚtStČtSoNe
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930