Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

17. 12. 2018
Rubrika: O špatných věcech

Pan prezident píše novinářům

Autor: Jaromír Slomek

14.02.2009 01:00

Václav Klaus zveřejnil v minulých dnech své tři odpovědi na tři dopisy-supliky podobného obsahu. Jeden podepsal předseda Syndikátu novinářů ČR Miroslav Jelínek, druhý jedna šéfredaktorka + třináct šéfredaktorů různých českých deníků, týdeníků, televizního i rozhlasového zpravodajství + znovu předseda Jelínek, třetí pak předseda sekce deníků Unie vydavatelů Petr Marek a viceprezident Světové asociace novin Michal Klíma. Všichni podepsaní žádali hlavu státu, ať vrátí - jejími slovy - „Poslanecké sněmovně PČR k novému projednání novelu trestního řádu a trestního zákona". V ní jim jde o zákaz zveřejňování telefonních odposlechů pořizovaných policií.

Předseda Jelínek se odvolává na „demokratické cítění", které Václav Klaus „prokázal celým svým životem" (sic!), a v prezidenta vkládá naději: „...věřím, že s tímto zákonem svůj podpis nespojíte". Šéfredaktoři a šéfredaktorka vyjadřují přesvědčení, „že přijetí takto široce koncipovaného zákazu zveřejňování informací získaných v rámci odposlechů není nijak odůvodněno, představuje velmi citelný a neodůvodněný zásah do svobody projevu garantovaný Ústavou České republiky". A podobně na hlavu státu apeluje dvojice Marek-Klíma: „Odborníci vědí, že máme velmi liberální tiskový zákon, že stát nereguluje vydávání novin a časopisů. Bylo by ostudou, kdyby začal platit zákon, který omezuje takovýmto způsobem obsah médií a za jeho porušení mají být ukládány drakonické tresty."

Všem pisatelům pan prezident hbitě odpověděl (viz http://www.vaclavklaus.cz/). Jejich prosby, jak víme, oslyšel. Je docela poučné si přečíst, jakými argumenty své stanovisko podepřel, jakým jazykem a stylem ony tři listy napsal (nadiktoval?). Mimochodem, na Hradě dnes nesedí žádný velký epistolograf, na to, že je členem PEN-klubu, by mohl psát lépe („V tomto smyslu mi Váš dopis v mnohém opět trochu více otevřel oči"), buďme však spravedliví, ani dopisy šéfredaktorů a funkcionářů nejsou bůhvíjaké literární skvosty.

Václav Klaus, sám publicista, projevuje poměrně velkou dávku empatie. „Vašemu zájmu, respektive zájmu novinářské obce a majitelů médií," ujišťuje předsedu Jelínka, „rozumím." „Rozumím" a „chápu" (2x) se objevuje i v odpovědi šéfredaktorům. Zato v listě dvojici Marek-Klíma pan prezident bez zbytečných orací rovnou říká, že se s jejími argumenty nemůže ztotožnit. A na konci šesté věty uplatňuje své oblíbené, komicky nadužívané adjektivum: „Obávám se, že je diskuse, vedená o tomto zákonu z hlediska údajného ohrožení svobody slova, falešná." Ouvej. Falešný může být chlap, chrup, cop, hráč, tón, zpěv, frank atd. (když se tak hezky nabízejí jednoslabičná slova), diskuse se může jevit jako věcná, plodná, bouřlivá i zbytečná, avšak falešná? Jak by taková falešná diskuse vypadala? Byla by to třeba veřejná předvolební disputace dvou stranických vůdců, zdánlivých antipodů, kteří si po volbách - tváří v tvář zkoprnělému elektorátu - podají ruce a s úsměvem (falešným?) uzavřou opoziční smlouvu? Leda tak.

Pan prezident se pozastavuje nad tím, že šéfredaktoři se „cítí být i soudci své vlastní činnosti". On snad soudcem své vlastní činnosti není? Co tím chtěl říct? Možná něco jiného. Zveřejňováním policejních odposlechů by se podle něho mohli novináři „přinejmenším spolupodílet na multiplikaci a dramatickém násobení účinků trestných činů". Na multiplikaci a násobení? Vždyť multiplikace je násobení. Jako by český výraz nestačil!

Hlava státu praví, že je „na straně občana", eventuálně „jednotlivého občana", mluví i o „nevinných občanech" - bez slova „občan" se neobešel ani jeden z citovaných tří dopisů. Proti občanům staví „senzacechtivé novináře". Nuže, občan je slovo etymologicky docela průhledné, je to příslušník obce, respektive státu. Tak je slovníky definován. Václav Klaus definuje občana nově. Jako nenovinaře.

V dobré paměti máme publicitu odposlechů fotbalových funkcionářů. Podle logiky prezidentových argumentů takový krok „významně zkracuje a ohrožuje práva nevinných občanů". Opravdu? Kdyby se tehdy ony nahrávky do novin nedostaly, možná by „kapříkáři" ani nestanuli před soudem. Prezident, rozumíme-li mu dobře, chce chránit spoluobčany před indiskrecí (odposlechy jsou policií pořizovány bez vědomí odposlouchávaných, rovněž bez jejich vědomí se dostávají do médií). Ve skutečnosti zákaz takovéto policejně-novinářské indiskrece znamená, že už se tu veřejně nesmí upozorňovat na hanebnosti.            



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8.42

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   prosinec 2018

PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31