Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

16. 12. 2018
Rubrika: O sportu

Když zlato, tak vyfouknuté

Autor: Jaromír Slomek

27.09.2008 01:00

Jak se píše kniha o olympijských hrách v Pekingu? Jistě snáze než třeba Ottův slovník naučný. To se sejdou tři „zkušení reportéři České televize a ČTK", přizvou fotografa (a do tiráže ještě jednoho) plus další dva pány, najdou si nakladatelství (Mladá fronta) - a je to! Na začátek svazku umístí předmluvu podepsanou MUDr. Milanem Jiráskem, předsedou (na s. 25 už je z předsedy prezident) Českého olympijského výboru. V ní čteme, že předposlední, athénská olympiáda je dosud „v živé paměti". Že olympismus je „životní filozofie spojující tělo, vůli a ducha" a že tato „životní filozofie" se „začala psát ve starověkém Řecku". Pozoruhodné! Dále, že Čína se svou „dlouhou historií (...) může pochlubit". A že tato „kolébka jedné z nejstarších a nejvyspělejších civilizací na světě ještě nikdy nehostila olympijské hry". Tedy: do letošního roku, neboť to  „se (...) nyní změnilo". Pronikavé! „Pro Čínu i její obyvatele představuje pořádání olympiády nejen velkou výzvu, ale také jedinečnou příležitost." Podnětné! „Nejlidnatější země světa," sděluje olympijský funkcionář Jirásek, „v posledních desetiletích prochází bouřlivým ekonomickým rozvojem. Návštěvníci Číny mohou obdivovat supermoderní sportovní stavby, dokonalou infrastrukturu i historické památky..." To je překlad z čínštiny? „V Číně jsme se také setkali," prozrazuje čtenářům předseda, „s nejnovějšími technologiemi v oblasti komunikace a informatiky." A co takhle popravu, pane doktore, neviděli jste tam? Nevzali vás na exkurzi do nějaké supermoderní mučírny? S nejnovějšími technologiemi? „Pevně věřím," uzavírá svůj text předseda či prezident Jirásek, „že olympijské hry byly pro nás všechny nejen velkým zážitkem, ale také uskutečněním našich sportovních snů, aniž bychom přitom museli zavírat oči." Inu.

Čím jazykově svéráznou (např. „v koleni", s. 147, 148) knihu Peking 2008 nakrmit? Obligatorní je kapitola Historie olympijských her. Trochu slov, trochu obrázků, Coubertin a Guth-Jarkovský se špacírkami, Zátopek finišuje a Čáslavská cvičí na bradlech, Železný odhazuje oštěp. Kdopak to fotografoval? Asi nikdo. Následuje druhá předmluva, tentokrát od paní Huo Yuzhen (to je po anglicku, čeština by to měla přepsat jako Chuo Jü-čen), t. č. velvyslankyně Čínské lidové republiky v České republice. Co napíše čínská ambasadorka do „oficiální publikace Českého olympijského výboru"? Že se olympijské hry poprvé „uskutečnily v nejlidnatější zemi naše (sic!) planety a znamenaly velký přínos pro rozvoj a rozšiřování moderní olympijské filozofie". Prima. Nebo: „Čína skutečně dostála svému slibu vůči světu a díky své neutuchající píli odvedla vysoce kvalitní olympijské hry." Hm. Psala paní velvyslankyně rovnou česky? V takovém případě zaslouží uznání. Překládal to z čínštiny český sinolog? Čínský bohemista? A lépe to nešlo?

Pak následuje tablo nazvané Česká olympijská výprava. Fotografie, data. Poslední rubrika: Největší úspěchy. U mnohých však čteme „Největší úspěchy: -", což působí divně; nepovažuje-li se za úspěch postup na olympiádu, pak tam měli autoři psát třeba „samostatně složila Rubikovu kostku", „vyluštil středně těžké sudoku" atd. U fotografií našich obětavých funkcionářů už žádné rubriky nejsou, tam by se muselo psát: „Největší úspěchy: tolik a tolik let ve funkci."  

Za dvoustranu, na níž jsou uvedena „základní fakta o pořadatelské zemi", zařadili autoři přehled olympijských sportovišť (Stadion pracujících, Aréna pracujících, haha, to známe) a kapitoly o jednotlivých sportech. Lehká atletika je samozřejmě „královna", jeden z mezititulků zní „Rytíř oštěpu". Sportovní slovník je tradičně chudičký, vyhnout se publicistickým klišé je skoro nemožné. „České hvězdy na boxerském nebi", „Ztracená šance", „Ztracená medaile", „Odvátá naděje", „Sen barona Coubertina", „Sport rozedraných dlaní", „Na jednu branku", „Krůček od zlata", „Tvrdě zaplacené zlato"...

Konečně přijde to hlavní, Kronika XXIX. LOH Peking 2008, tedy olympiáda den za dnem. Sotva vstřebáme informaci, že Barbora Špotáková Němce Obergföllové „vyfoukla zlato na loňském mistrovství světa" (s. 145), máme ji tu podruhé (s. 153): Obergföllové „česká oštěpařka vyfoukla zlato". Zlato, jak patrno, se v řeči sportovních žurnalistů může leda vyfouknout. A zase ty mezititulky! „Jsi zlato, Katko!" „Zlatá stříbrná královna", „Loučení bez medaile", „Sprint z jiné planety", „Zázraky se dějí!" „Bez formy to nejde", „Střelecké déjà vu", „Volejbalové déjà vu"... Od strany 32 po stranu 170 celkem 228 mezititulků. Snad aby si čtenář myslel, že čte noviny? A proč vlastně?    



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8.41

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   prosinec 2018

PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31