Slova kolem nás

TÝDEN.CZ

21. 1. 2018
Rubrika: O dobrých věcech

Skočim bauchera a idu do holiča

Autor: Jaromír Slomek

02.02.2008 01:00

My, „Češi z království“, rádi slýcháme moravská nářečí, jazykovědci dělená na středomoravská (hanácká), východomoravská (moravskoslovenská) a slezská (lašská), o nářečí „polsko-českého smíšeného pruhu“ nemluvě (Jaromír Bělič: Nástin české dialektologie, 1972). Zvláště východní (ostravská) podskupina slezských nářečí se stále těší velké oblibě širokého publika, což si nedávno ověřil Ostravak Ostravski. Teď si to ověřuje i Dalibor Záruba (nar. 1946), autor útlé, jen třiašedesátistránkové knížečky nazvané Ostravsky slovnik. Vydala mu ji, ilustrovanou černobílými fotografiemi, firma Repronis Ostrava.  

Sestavit dialektologický lexikon je práce těžká a, jak se říká, „časově náročná“, musí se jezdit a chodit do terénu, mluvit s dlouhou řadou lidí městských i vesnických, studovaných, nestudovaných, starých, mladých; dotazník, jaký se přitom předkládá, musí být promyšleně, rafinovaně koncipovaný („šijete jehlou a čím ještě?“); je samozřejmě třeba všechny odpovědi trpělivě zaznamenávat (natáčet), pak zpracovat, porovnat se staršími výzkumy…  

Výše připomenutý Nástin české dialektologie je práce odborná, žádá si čtenářské soustředění: „Hláska y je na celém území po souhláskách od původu tvrdých, např. byc‘, vysoky, syn…, za býv. i pak po c, z (…), např. cygan, syncy…, 1. p. množ. č. život. muž. rodu druzy… Na části území je y také po tupých sykavkách, ve větším územním rozsahu zvl. po ř, např. učyc‘, šydlo, žyvot, řykac‘… ; převažuje však i, tj. učic‘, šidlo, život, řikac‘…“  

Když týž jev popisuje Dalibor Záruba, ani Běliče necituje, prostě to poví po svém: „Unikátem, nemajícím v českých dialektech obdoby, je vyslovování i psaní písmene ,y‘ po ,ř‘. V ostravské výslovnosti se (…) měkké ,i‘ vyskytuje sporadicky (bijok, ist, liščit), a tak je logické, že se vyslovuje i píše ,břyla, křyvy, břydky‘ apod.“ Píše? Ano, v dialektologických studiích.  

Pan Záruba je veselá kopa, a tak do výkladu jakžtakž vážného vmísil třeba pasáž o původu jedné předložkové vazby: „Specifické je používání předložky do. Ostravák nikdy neřekne ,jdu k holiči‘ nebo ,jdu k doktorovi‘, ale vždy a jedině ,idu do holiča‘ či ,idu do doktora‘. Zde je pro změnu patrný vliv anglický: „go to the… (hell)‘.“ Že by angličtina měla vliv na ostravskou podskupinu slezských nářečí? To dosud nikoho nenapadlo, snad ani Járu Cimrmana. Na konci kratičké předmluvy slovníkář naštěstí říká: „Pokud se vám při čtení bude zdát, že některé výrazy zavánějí mystifikací, bude to správný dojem, prože nic se nemá brát příliš vážně.“  

Hesla v slovníkové části jsou většinou lakonická, „havirňa – šachta, porub“, „pazura – ruka“, „vajco – vejce“ atd., občas doprovozená půvabnou pamětnickou vzpomínkou: „baucher – skok do vody s dopadem na břicho; z německého ,Bauch‘ - ,břicho‘; doslova tedy ,břicháč‘; tyto skoky bylo často vidět na koupališti v Hulvákách, kde největší odvážlivci skákali ,od hodin‘, tedy z výšky asi deseti metrů; specialitou koupaliště byl v bufetu suchý chleba za 20 haléřů a chleba s hořčicí za 30 haléřů; z koupaliště chodili kluci domů s mokrými plavkami na hlavě, v zástupu a tak, že jednou nohou po chodníku a druhou po vozovce“. Vedle lexika pro region typického tu jsou bůhvíproč zaznamenána i slova, pro něž nemusíme speciálně na Ostravsko, nasbírali bychom je i jinde na území českého jazyka: “flobertka“, „grunt“, „hilzna“, „loch“, „špulka“…     

Ale dost připomínek. Ostravsky slovnik Dalibora Záruby je docela milé čtení. Toto neměla být recenze, spíše upozornění na jednu nenápadnou knižní novinku.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  7.91

Diskuze

Jaromír Slomek

Jaromír Slomek
Oblíbenost autora: 8.73

O autorovi

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Kalendář

<<   leden 2018

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031